Achjo... Achne...

Napsat to poslední slovo mě stálo asi hodinu přemlouvání. A mnohem víc času tuto kapitolu vůbec přepsat. Nerada, tak strašně nerada se s nimi loučím. Ale chlácholí mě myšlenka že ve mně budou žít dokud budu chodit po světě nebo nezapomenu.

Tuto ZÁVĚREČNOU kapitolu věnuji především Kaci.chan, Haku a Else, které při mně vždycky stály. A děkuji i všem ostatním kteří Učitele četli a dokázali ho milovat tak, jako já. A možná i víc.

A nezapomeňte. Na každém konci je krásné to, že něco nového začíná.

Tak, tu je slibované překvápko ^^

Hubertovské kuřátko...

Chybovat je lidské, odpouštět božské...

Každopádně předposlední díl. Nechce se mi s nimi loučit. Mám je ráda. Dokonce mi je to líto.

Smím brečet...?

(Jen do toho. A Démon má pré~~~)

Ehm. Tak jsem zpět...

Za tohle mě prosím netlučte ^^

Další kapitolka Učitele.

Co asi znamená, když utichne pípání kuřátka?

Komentáře neuškodí, děkuji.

Díl je věnovám VŠEM, kteří si o Učitele píšou ;)

Opravdu inteligentní název kapitoly. Nu což.

Tenhle díl je jakýsi pofidérní :) Nechápu jak se mi to povedlo ale jak jsem psala, můj milovaný Tom(islav) ^^ mi ujel charakterově někam hodně, hodně daleko O_O, tak se nelekněte.

A ještě něco moji drazí. Jak nebudou komenty, tak začnu na ty kapitolovky z vysoka kašlat.

(A komu to vadí?)

Přemluvila jsem se a přepsala to ^^.

Pořád jsem si říkala že to je nějaké... všelijaké.

Nicméně nějak zapomínám, že Hubertovi je šestnáct a má právo se chovat jako pitomec ^^

Co říct na svou obhajobu?

Radši nic, nebo to bude ještě horší. Tenhle díl nemám ráda. Prostě mi nešel a nelíbí se mi.

A stejně to skoro nikdo nečte, tak co.

Kapitola kterou můžete klidně přeskočit, protože nic moc krom jistých "hrátek" tam nevyčtete.

YAOI, 18+

Doufám že časový nedostatek byl ukončen a konečně budu psát tolik jako dřív ^^.

A jen tak mi-mo-cho-dem. Bez komentářů mi to nejde, tak sem s nima ;)

Tentokrát jsem se nemohla dočkat, až sem tu kapitolu dám. Ano, je to tak. Stal se zázrak a já jsem nadšená z toho, co jsem napsala ^^. Ono to vlastně není nic zvláštního, žádné novátorství z toho nečiší. Ale doufám, že si to vychutnáte stejně jako já, když jsem tomuhle dílu dala všechno, co bylo v mých silách. A teď konec řečí a k ději.

Proč mě to vlastně napadlo...? Protože jediné co na Tomášovi známe, je charakter.

Díl věnován všem, co Učitele čtou.

Jo a... 18+ aby se neřeklo :)

A jsem tu s Učitelem, přesně jak jsem slíbila kaci.chan ^^

Tenhle díl žádná sláva, ale už teď jsem nervózní z toho, až sem dám ten další. Protože bude... V této povídce jedinečný a už nikdy se nic podobného nebude opakovat... Akorát se děsím, jak se to bude líbit vám. Snad ano, když jsem z toho tak nadšená ^^.

Tom s Hubertem opouští kemp za svým prvním letním výletem ^^.

Co se semele tentokrát?

BTW: Vím že je ten konec dost hloupě useknutý... Tak mi to snad odpustíte ^^.