,,Huberte, vstávej!"

,,Ještě ne."

,,Je deset."

,,To je málo."

,,Koukej vylézt ven, nebo tě za nohy vytáhnu před stan a pak tě hodím do vody!"

,,Posluž si."

Lekl jsem se, protože on to myslel vážně. Vymotal mě ze spacáku a chtěl vyvléct ven.

,,Ne! Dobře! Už jdu! Ale sám!"

Kdo to kdy viděl, budit někoho o prázdninách už v deset. A navíc když má člověk sny... A né ledajaký. Jednomu by se z toho postavil... Boha jeho! Sotva vstávám a už na to myslím.

Vyškrábal jsem se do předsíně, překročil psa a v krosně vyštrachal tričko. Když jsem se posadil k Tomovi na deku zapřemýšlel jsem, jestli má dneska v plánu nějakou túru. Ta včerejší byla skvělá, ale už nikdy v životě nic nepověsím krávě na rohy.

,,Huberte? Mohl bys mi namazat záda?" optal se můj miláček.

,,Jasně."

,,Dneska si dáme procházku okolo rybníka, co ty na to?"

,,Můžeme."

,,Jsi nezvykle nevýřečnej."

,,Protože ještě napůl spím," což byla naprostá pravda.

Natíral jsem široká ramena před sebou a prsty hladil každičký vyrýsovaný sval. Pomalu jsem přešel na šíji a Tomáš spokojeně zamručel;

,,Tak tohle bych si nechal líbit pořád," zapředl, když jsem mu promasíroval ztuhlé svaly krku.

,,Hotovo," oznámil jsem, zvedl se a natáhl pro tašku s hygienickými potřebami.

,,Jdu se zlidštit," dodal jsem na tázavý pohled Tomových očí.

Nesmyslně po mně chňapl a strhl mě k sobě na deku.

,,A když tě nepustím?"

,,Shniju. Musím si umýt obličej a vyčistit zuby," oznámil jsem.

Věděl jsem, co bude následovat. Tohle je jedna z mála věcí, co mi od něj opravdu vadí. Nemám rád když mě líbá sotva vstanu. Přijde mi, že mi musí být hrozně cítit z pusy a to je dost trapný. Tom začal zuby oždibovat mé rty a tak jsem se nechal. Ale prd nechal... Prostě jsem mu propadl. Stačí když na mě sáhne a ve mně to začne vřít, jako voda v kotlíku nad ohněm. Polilo mě horko, jak se mi krev nahrnula do obličeje.

,,Zdravím, rudý bratře," poťouchle vyhrkl, když si mě po polibku prohlédl.

,,K žádnýmu indiánskýmu kmenu nepatřím, pro tvou informaci," zavrčel jsem a vyrazil do umývárny.

Jak je možný, že mě vždycky tak rozhodí?! I teď to bylo jako by mě líbal prvně.

Horké tváře jsem schladil u umyvadla a začal si čistit obličej. Když jsem se viděl v zrcadle, vybavila se mi nesmrtelná hláška jedné nezapomenutelné, české herečky;

Ty pihy jsou úděsný. Můžu se mazat jak chci, ale jakmile mě trochu sežehne sluníčko, vyskáčou mi na obličeji a do podzimu se jich už nezbavím. Ne že by zmizely... Pořád je mám, ale nejsou tak moc vidět. Co jsem si ostříhal vlasy, mám to o dost pohodlnější. Jenže já to udělal hlavně proto, abych Tomovi nezevšedněl. Rozčesal jsem ten drn na mé hlavě a pak se pustil do pucování zubů. Když bylo hotovo, ještě jsem se namazal krémem, ačkoli to naprosto neúčinkuje a odporoučel se na toaletu. O nějakou chvilku později jsem se vracel. Náš příšerný stan je dokonale vidět i na dálku. No proč na sebe neupozorňovat ještě víc, že... Tomáš obrátil hlavu mým směrem a usmál se. Doufám, že na mně zase není něco vtipnýho. Občas mě dost vytáčí, jak si mně dobírá, ale vztek mi nikdy dlouho nevyrží. A když přece jen, Tom najde způsob, jak si mě usmířit.

Tu chvíli než jsem došel k dece, mě doprovázely Tomášovy oči. Takový oči jsem jaktěživ neviděl. Těžko je popsat ale... zkusím to. Jsou jako obloha, kterou vídávám na podzim. Šedivé, s lehkou příměsí modré. Nikdy jsem se nedokázal dostatečně dobře vyjadřovat, ale tohle si žádá, abych se snažil. Říct totiž že jsou modrošedé, zdaleka neodpovídá tomu, jaké ve skutečnosti jsou.

Jsou to laskavé, vlídné oči, které působí smutně, ačkoli myslím že Tom je dost optimista. Jsou hluboké, bezedné, skoro jako nekonečná studna.

Jednou jsou divoké, jako rozbouřené moře, a jindy klidné a jasné, jako letní den. Vymalované jako pošmourné ráno, který se brzy projasní. Pro mě jsou jako duha po dešti... Prostě to jsou...

Tomovy oči.

A ty se nedají škatulkovat.

Asi jsem se musel tvářit všelijak, protože když jsem se posadil vedle Tomáše na deku, přitáhl si mě k sobě a šeptanými slovy mi rozvibroval ucho. Jako by nastalo zemětřesení, celá zem se chvěla... Ne. Ne zem. To já. Chvíli jsem neměl páru, co mi to povídá, ale pak jsem se na jeho slova pokusil soustředit.

,,... a uděláme si hezký večer," doneslo se mi.

Potom jsme se šli oba obléct, vzali s sebou Pátka a vyrazili na malý výlet okolo rybníka. Nevypadalo to na dlouhou cestu... zpočátku. Mýlil jsem se, protože za ohybem rybníka, kam nebylo od stanu vidět, se voda táhla dál a dál.

Nakonec se z toho vyklubala několikahodinová, mnohokilometrová túra. Dělal jsem blbiny s Pátkem a Tom mi nezapomněl připomínat, že se mi vymstí ho pošťuchovat. Nevěřil jsem. Jenže nakonec měl pravdu. Byli jsme asi dva kiláky od kempu, když mě napadlo, že budu té chlupaté obludě házet klacek do vody. Vždycky tam vletěl, doplaval pro něj a přinesl.

,,Hodnej Pátek," pochválil jsem ho, když úkon znovu zopakoval.

Nedošla mi dost podstatná věc... Pes vypnul hřbet a razantně se oklepal. Zcepeněl jsem. Kus ode mě se ozval hurónský smích.

,,Já to říkal," chechtal se Tom, palcem otíraje slzy smíchu.

Nejen že jsem byl celej mokrej, to by mi až tolik nevadilo, ale Pátek na mě vyklepal i nějaký žabinec a snad litr svých slin. Chuťovka.

Chytl mě vztek. Vztek sám na sebe, na psa a Tomův nezastavitelný výtlem. Hrdě jsem si odfrkl a kráčel pěkně dál po cestě.

,,Tak jaké to bylo?" vyzvídal rozesmátý Tom, když mě dohonil.

,,Osvěžující," procedil jsem mezi zuby.

,,Nezlob se... kuřátko moje," začal a chytl mě okolo pasu.

Neodpověděl jsem.

,,Měl ses vidět, jak ses tvářil. Nikdo by nevydržel se nesmát."

,,To mě vážně uklidňuje," řekl jsem už vcelku normálním tónem.

No jo. Já se na něj dlouho zlobit neumím. I když si ze mně někdy tak nestydatě střílí.

Vrátili jsme se zpět a bylo něco po třetí hodině. Využili jsme nádherného počasí a koupali se, opalovali, hráli na dece karty, ládovali se zmrzlinami a na večer zašli do hospody na teplou večeři.

Pomalu se stmívalo a tak jsem popadl mýdlo, šampon, ručník a čisté věci, abych se došel osprchovat. Nějakou chvíli to zabralo.

Když jsem se vrátil, rozhodl se Tom že půjde taky. Zalezl jsem do stanu, nakrmil psa, a pak se pěkně uvelebil v ložnici a čekal, až se miláček vrátí. Když Tom přišel, zatáhl za sebou zip, takže už nikdo nemohl nic vidět. Zalezl si za mě a přitáhl k sobě.

Tak nádherně hřeje. Moje osobní slunce. Občas mi přijde, že bych se v jeho objetí mohl ztratit. Ono opravdu není na škodu, že je vyšší a svalnatější. Z jeho paží vyzařuje bezpečí. Vím, že když se něco stane, vždycky mě podrží. A já potřebuju člověka, co mi bude pevnou oporou, než se naučím stát.

Tom mě hladil levačkou po břiše, bradu opřenou o mou hlavu. Bylo mi... blaženě. Stačí že mě drží, a starosti se rozplynou. Nosem začal rejdit v mých vlasech, pak se přiblížil rty k uchu.

,,Chtěl bys to?" zašeptal svůdně.

Nemusel jsem se ptát, co má na mysli. Cítil jsem že je vzrušený, svým klínem se mi tlačil na zadek.

,,Chtěl ale... Co ti dva...? Minule?" polkl jsem.

Všiml jsem si že odjeli. Když se budeš krotit, nikdo nic nemusí slyšet. Chceš mě tedy?"

,,Strašně moc," vzdychl jsem, zahákl palce za lem svých spacích kalhot a pomalu je stáhl dolů. Tom se odsunul, slyšel jsem jak někde štrachá a vmžiku byl zpátky u mě. Přitiskl si má záda na hrudník, vztyčeným penisem se mi otíral o hýždě. Když jsem pocítil jak se do mně snaží vniknout prsty, vzrušením jsem hekl. Přitáhl jsem si spacák a zabořil do něj obličej, abych utlumil zvuky, které ze mně svévolně vycházely. Pečlivě mě promazal a já mimoděk zauvažoval nad jeho připraveností. Mě nenapadlo vzít lubrikant, ačkoli jsem dělal seznam všech věcí.

Tom se do mně začal tlačit a já se pod jeho náporem pomalu otevíral, abych ho přijal do sebe. Roztáhl mi nohy a jedním pohybem do mně vklouzl. Vyrazil tak ze mně výkřik, který jsem ztišil spacákem. Miluju ten pocit, mít ho v sobě...

Vyklouzl a přirazil. Jeho pánev mi pleskla o zadek. Zopakoval to několikrát než se dostal do tempa, které už udržel. Jeho žalud mi při každém pohybu tlačil na prostatu a tak jsem se mohl akorát kroutit rozkoší. Pěkně mě zevnitř masíroval a já neměl daleko do toho, abych se udělal. Sáhl jsem si na bok, na němž teď spočívala Tomášova ruka a přesunul si jí do klína. Citlivě mě uchopil a začal dráždit. Zanedlouho poté, přišel výbuch. Vystříkl jsem mu do dlaně a táhle, kňouravě zasténal.

Cítil jsem jak jeho penis opouští mé tělo, ale rukama mě ještě víc stáhl na sebe a stiskl.

Když ustaly veškeré orgasmické záchvěvy, Tom mlčky hmátl po vlhčených ubrouscích a oba nás otřel. Otočil si mě čelem k sobě a s prostým;

,,Miluji tě," zavřel své sedmadvacetileté oči a vydal se do říše snů.

Chvíli jsem ležel, hrál si s jeho podlouhlými, černými vlasy a přemítal, jak velká je pravděpodobnost že potkáte člověka, který k vám ve všech směrech sedí.

Asi vysoká, když se to podařilo i takovému smolaři, jako jsem já.

Dost už filozofování. Jdu spát.

,,Dobrou Tome, taky tě miluju."