Kapitola čtrnáctá - Řeku překročit
,,Tome? Tomáši!" šeptal mi někdo do ucha. Nevěděl jsem jestli se mi to zdá, nebo ne. Byl jsem na pokraji snění, a probuzení. ,,Tome!" řekl hlas důrazněji. ,,Hm?" zamručel jsem a z otevřeného prostoru prosvětleného snu jsem se vrátil do tmy našeho stanu. Venku zaburácelo a něco bliklo. Bouřka. ,,Tome," zakňoural Hubert v mém náručí. ,,Ano?" ,,Už jsi vzhůru?" ,,Jsem, když jsi mě probudil." ,,Promiň. Já jen nechtěl být vzhůru sám." ,,Bojíš se bouřky?" Že by další maličkost, kterou o něm nevím? ,,Ne," řekl, ale jakmile zaduněl hrom, škubl sebou. ,,To vidím Huberte." ,,Vážně se nebojím! Jen mi to není příjemný. Rozhodně teda ne pod stanem, když je pět metrů od nás ten starej, rozvrzanej topol co vypadá, že s ním zacloumá i mírný vánek. Vlastně mám bouřku rád, ale doma, za oknem," dokončil svůj projev a ve tmě něco štrachal. ,,Hledáš něco?" ,,Jo, pití, když jsem usínal bylo někde u nohou..." Když lahev vody konečně našel, zaslechl jsem zasyčení a několikrát opakované polknutí. Pak se mi vrátil na hrudník. ,,Zvládneš usnout? Já totiž asi dlouho nevydržím," přiznal jsem. Chtělo se mi strašně spát, cítil jsem se tak unavený, jako bych v životě neodpočíval. ,,Asi ne." ,,Co s tebou, kuře moje?" ,,Možná by pomohla pusa na dobrou noc," nadhodil šibalsky. Potmě jsem ústy vyhledal jeho rty a políbil ho. Naléhavě se ke mně tiskl. Aniž by přerušil polibek, nahmatal mou ruku a položil si jí na kříž. Sjel jsem mu z něj na zadek a chtivě ho zmáčkl. Stačila chvilinka a byl jsem dokonale probuzený. Mé mládě se nechalo hladit po nahém těle a vrnělo blahem. Sténal. Kroutil se. Nastavoval se mé ruce. Za okamžik, když byl dost nažhavený se mi rozkrokem přimkl ke stehnu. ,,Už to zase chceš?" zeptal jsem se s jistou dávkou humoru v hlase. Když neodpověděl a líbal mě na rameno, došlo mi, že studem není schopen slova. Bylo mi líto, že v té tmě nevidím jeho barvu. Svým ohanbím se o mě otíral a já ho naprosto klidně, a beze spěchu hladil po zádech. Když vycítil že se nic dalšího udělat nechystám, začal se pomalými pohyby třít o mou kůži, a uspokojovat se. Dostal jsem zajímavý nápad a tak jsem ho zastavil. Zalovil jsem v boční kapse u ložnice a vytáhl velmi užitečnou tubu s gelem. Viděl jsem, jak se Hubert uvelebil na zádech a čekal na mě. Moje hlava mi však poskytla naprosto odlišný scénář... ,,Chci vědět, jaké to je...od tebe," nahmatal jsem ve tmě jeho ruce a svěřil mu lubrikant. Položil jsem se a čekal. Dlouho to trvalo, než jsem mezi nohama a na hrudníku ucítil Hubertovu váhu. Nad čím to ale takovou dobu přemýšlel? ,,Tome, myslíš že je to dobrý nápad?" zašeptal mi přiškrceným hlasem do ucha. ,,Určitě je." Hubert už nepromluvil. Slyšel jsem otevírání tuby a zvuk, jak se gel tlačil ven. Za okamžik kratší, než jsem byl schopen vnímat, mi Hubertovy prsty přistály u konečníku a tlačily se dovnitř. Přes jeho dotyky a polibky jsem cítil, že se mi sice snaží dát to nejlepší, ale je značně nervóznější než normálně. Volnou rukou mi hladce klouzal po kůži. Jazykem brnkal na bradavku. Jeho dva prsty se začaly trhaně pohybovat uvnitř mého těla. A za celou dobu nepadlo ani jediné slovo, natož Hubertův vzdych. Chvíli mi to přišlo směšné, ale pak jsem si uvědomil, že na tom asi něco bude - nemluvil, protože se soustředil. Když něco dělá a věnuje tomu příliš pozornosti, mívá nehezký zvyk vypnout a nevnímat okolí, jen ten určitý bod jeho zájmu. Právě teď jsem si připadal jako střed jeho terče. Ty dotyky byly příjemné, láskyplné ale příliš kontrolované. ,,Huberte?" zašeptal jsem. Odpověď žádná. Takže jsem měl pravdu. ,,Kuře?" A stále nic. Tak jsem se zavrtěl. Hubertovy prsty vyklouzly ven a chlapec nademnou strnul. ,,Je něco špatně?" ptal se vyděšeně. ,,Je." ,,Co? Vždyť jsem se tak snažil a-" ,,No právě. Přijde mi to jako bys maturoval ze souložení. Soustředíš se na to tak, že mě vůbec nevnímáš. Uklidni se, nadechni se. Pro mě je to taky úplně nové," Trochu jsem zalhal. Tělesně to žádná novinka nebude. Spíš jde o pocity. K nikomu jsem ještě necítil to, co k Hubertovi. A tak to chci dokonalé. Chci všechno, co mi jeho láska může nabídnout. Slyšel jsem jak se nosem nadechl a oklepal se. Prsty si vyhledaly místo, jenž nedávno opustily a pokračovaly v dráždění mého nitra. Přitiskl jsem si ho na sebe a začal líbat. Doufal jsem, že se trochu uvolní. Takhle nervózní nebyl ani při našem prvním sexu. Cítil jsem jak to z něj padá, jak pod mými dotyky vláční a sténá. Právě jsem přišel na to kouzlo. Nikdy nebyl nervózní, protože měl za to, že ho vedu a nějakým způsobem situaci udržuji ve správném směru. Což absolutně nebyla pravda. Mé tělo reagovalo za sebe, jako by ho neovládal mozek, ale jeden jediný pud. S tím co všechno jsem si teď uvědomil, jsem dostal další nápad. Nápad jako ho navést na správnou cestu. Prostě ho rozptýlím. Začnu první a až odhodí zábrany, možná... Možná to vyjde. Lovil jsem okolo nás, dokud jsem pod rukou neucítil tubu. Vymáčkl jsem si trochu gelu na prsty a začal ho promazávat. Na dráždění mi odpovídal hlasitým sténáním, které si konečně mohl dovolit. Kolem nás řádila bouře , létaly hromy, blesky, my se na sebe tiskli, vzrušení a celí žádostiví. Kapky pleskaly o stan a tlumily veškeré zvuky uvnitř. Posadil jsem si Huberta na klín a on absolutně bez zábran sáhl pod sebe a zavedl si můj penis do zadečku. Když dosedl, tiše mně objal. Lehce se pohnul a udal tempo naší souloži. Neskutečně rychle na mně nadskakoval, občas zvolnil, zabořil mi obličej do vlasů a věnoval jim lehké polibky. Stávalo se z něj zvíře. Přesně to byla chvíle, kdy se nekontroloval a sálala z něj jen živočišná vášeň. Vyklouzl jsem z něj, opřel se o lokty, doširoka roztáhl nohy a nabídl se mu. ,,Tak pojď ty draku," zalaškoval jsem a při záblesku postřehl dva smaragdy, ve kterých se mihlo odhodlání. Aniž by to protahoval, lehl si na mně, rychlým pohybem mi vnikl do těla a bral si mě. Chtivě a nadšeně. Klouzal mnou a bylo to nepopsatelné. Bylo to jiné, než s kýmkoli dřív. Ač to bylo tvrdé, proudila z toho láska. Bylo z toho cítit... ...úplně všechno. Osud asi ví, proč nás k sobě přimkl. ,,Promiň ale už nemůžu," zasupěl rozechvěle Hubert, než se mi zakousl do ramene a já v sobě pocítil zvláštní teplo. Cítil jsem jak dýchá a srdce mu buší, div mu nevyskočí z hrudi. ,,Promiň... Asi jsem byl úplně mimo... Jsi celej?" ptal se, když se trochu vzpamatoval. ,,Je mi báječně. Bylo to úžasný," odhrnul jsem mu vlasy ze zpoceného čela a políbil ho na něj. ,,Neříkáš to jen abys mě uklidnil, viď?" ,,Ne." ,,Tak to je dobře," zavrtal se mi obličejem do hrudníku a z jeho slov byl cítit úsměv. Když usnul, oblékl jsem si triko a kalhoty a šel se umýt. Vracel jsem se vymydlený ale taky promočený z toho prudkého deště, který se snášel v okolí. Ve stanu jsem vyhrabal jsem něco suchého, ale nakonec jsem si to neoblékl a nahý se vrátil dovnitř. Pátek na mně nechápavě zíral. Asi netušil, co člověka přinutí ve tři v noci chodit pryč a zmoknout. Přitiskl jsem se k Hubertovi a políbil ho na krk. ,,Kde jsi byl?" ,,Myslel jsem že spíš. Ve sprše. Musel jsem se trochu opláchnout." ,,Měl jsi počkat, ještě jsem neskončil," pohrozil. ,,Co chceš dělat? Vždyť skoro spíš." ,,Bláhovej jako Smolíček," uchechtl se a přetočil nade mě. ,,Co mi provedeš, Jeskyňko? Jenom dva prstíčky dovnitř strčíš, chvilku si je ohřeješ a hned zase půjdeš?" ,,Ne." ,,Tak?" Cítil jsem jak mi z těla sklouzl mezi nohy a políbil mě na kořen penisu. Jemnými dotyky a jazykem mě přiváděl k šílenství. Jeho překrásná ústa pomalu vybičovala mou touhu a nakonec mě dovedla k orgasmu. Vypadá to že v intimnostech překročil svou pomyslnou řeku. Jen... aby se nepřestal červenat. To by mi nejspíš dost chybělo. Hubert zabral chvilku nad ránem a já uvažoval, co podniknout. Nejspíš to tu ale zabalíme a pro zábavu celého národa to zkusíme na vodě. Po bouři se řeka zvedá, neříká se to?
Komentáře
Přehled komentářů
juj už se těším na další díl;-)
....
(terkic, 22. 5. 2010 18:48)ááá už se těším na další díl, tohle přeskočit, tak si to neodpustím:D
Slunicko????
(Haku, 22. 5. 2010 16:50)Ze vraj preskocit...ja Ti dam..vrrrrrrrr(*ten negramotny prejav si nevsimaj*),ako keby sa daka Tvoja poviedka dala prekocit,bola skvela..a Hubert...cervenat sa dufam neprestane,hrozne mu to totiz pristane.
^^ ..
(Hanako, 22. 5. 2010 12:20)Skvělý díl .. ^^ Nevím, co víc k tomu dodat než to, že je to parádní .. :D :)
nadpis...
(kaci.chan, 22. 5. 2010 10:43)Tohle je přesně to, proč je pro mě Učitel z tvých povídek ta nejlepší. Protože má obrovský citový náboj, je to láskou prosycené, ale ne přesycené. Je to jednoduše dokonalé. A jen tak stranou, včera jsem si tak říkala, že doufám, že o víkendu Učitel přibude a při všem tom doufání mě akorát napadlo, jestli taky Hubert někdy převezme iniciativu. Opět díky Chrono.
...
(Eclair , 24. 5. 2010 16:32)