* Výmluvy vložte na následující řádky*

Děti mé, tady Chrona. Kupodivu stále naživu. Bylo toho moc a nějaké náročné. Nehledě na návštěvu její Výsosti, příprav na AdvÝk a následně zotavování se z něj. Nu, přepsána poslední kapitola Havranů. Myslím, že všichni takový konec stejně čekali.

A víte co je zajímavé? Když se podíváte do kalendáře na to, kdo měl dnes svátek.

Předposlední díl. Nedělám si naděje co se týká komentářů a tímto je srazím na nulu, ale musím to říct. ;) Ne, žádný slash/yaoi/erotika nebude. O tomhle Havrani prostě nejsou. Ale jsem si jistá, že kdo to dočetl až sem, rád mi to odpustí. A taky jsem si naivně myslela, že skončím sudým počtem a dílů bude dvanáct. Jenže mi přijde lepší příště přidat jeden dlouhý, závěrečný, než dva krátké. ;)

Opuštění Hnízdiště. Den D. Věci, co o Dominikovi nevíme. Bude zajímavo. Příjemné čtení přejeme. :)

Tak jako obvykle; Vzhůru dolů! :)

Nechť se díl líbí. Mnoho toho nebude.

Nejraději by se nevracel, zůstal by tu, sedící mlčky na gauči, zatímco Dominik by se dál usmíval do tištěných stránek, a co chvíli, přesně jako teď, se ošíval v tom křesle.

Název? Ne. Kluci se lepší. Zatím. Mizérii dělá minulost.

Nějaká pozitivní (ale klidně i negativní) slova ke kapitole, byla by? 

Malý Princ a Oidipus, pěkně ruku v ruce. Ale už tu byly i divnější věci, nebo ne?

Vím. Asi už je to HIGH level. Omlouvám se těm, co to nepochopí. Sama si říkám, že pokud to nebude mít odezvu, asi to nechám být. Miluji je. Baví mě to. Ale sem to asi nepatří, co? Někteří strašáci mají zůstat ve skříni. :)

Děkuji však všem, co tuto povídku čtou (i když mlčí) a vyčkávají co bude dál.

Havrani. Ti bílí. Během týdne snad bude čas/chuť přepsat další kousek Naživu. Do té doby se smiřte s tím, co není a je.

Dobrou noc. A nepracujte tak moc.