Jdi na obsah Jdi na menu
 


Profesionální Společník: 18)Osoba mě nejdražší

2. 10. 2013

 

Když ale vyšel ven, zůstal se dívat na chodník, kde měl na něj Gaara čekat. Auto tam nestálo.

 
Neodjel by aniž by něco řekl...
 
Naruto rychle kontroloval mobil, ale zprávy žádné.
,,Hledáš něco?" ozvalo se mu u hlavy.
Hbitě otočil pohled, a musel uznat že se mu ulevilo. Protože kdyby teď selhala jeho víra v Gaaru a přesvědčení, že tu pro něj vždycky bude, asi by se na místě složil. Před Jiraiyou se snažil vypadat stejně jako obvykle, ale uvnitř ho emoce pomalu rozkládaly.
 
,,Gaaro...?"
,,Říkal jsem ať se moc dlouho nezdržíš. Odtáhli mi auto, s tvým zavazadlem uvnitř." Oznamoval ale bylo až kupodivu že se u toho usmíval.
,,Tys tu fakt čekal...?" nějaké zavazadlo mu bylo naprosto ukradené.
,,Vždyť jsem to slíbil. Jenže policajti měli jiný názor na moje počínání. No nevadí, já si to později vyřídím. Ale k tobě budeme muset dojít pěšky."
,,To... To vůbec nevadí."
Protože při chůzi mi to nejlíp přemýšlí.
Vydali se tedy směrem k Narutovu bytu.
,,Poslyš nebudeš z toho mít nějaké popotahování, že ne?" Nadhodil Naruto značně provinilým tónem.
Protože pokud ano, víme kvůli komu by si to Gaara zase vyžral až do dna, viď?
,,No..."
,,Jaký no? Neříkej mi že jsem ti způsobil další potíže..."
Naruto se rozklepal jako ratlík. Kdyby mohli jet tím autem, byl si jistý, že by to vydržel až domů. Že by to vydržel celou dobu co by u něj Gaara byl a pak až by byl sám... Jenže fakt, jak všechno kolem sebe kazí, a jak ho Gaara poslední dobou pořád jenom zachraňuje na něj dolehl právě teď. Nepraštil sebou, na to měl ještě dost uvědomělosti, ale tíha viny ho stejně srazila k zemi. Sedl si na bobek, objal si rukama hlavu a snažil se ze všech sil přestat panikařit. Pláč zdařile zaháněl od chvíle, co se Gaarovi večer vybrečel v autě.
,,Naruto!" zděsil se Gaara a klekl si k němu.
,,Můžeš mi vysvětlit, proč to pro mě všechno děláš?" vydechl blonďatý.
,,Je skutečně vhodné abych to říkal zrovna v situaci kdy ses s někým rozešel?"
,,Je."
,,Protože tě miluju."
Naruto natáhl ruce jako batole.
Obejmi mě!
Gaara tak učinil, a při tom manévru je oba vytáhl na nohy.
,,Neber si to tak. Nemůžeš za to. A navíc, odvezli i tvoje věci, měl by ses zlobit. Nebudou ti chybět?"
,,Vůbec ne," zamručel Naruto, hlavu zabořenou do Gaarových prsou, a pevně objímán.
,,Ale mám chuť si nafackovat," dodal ještě.
,,A to proč?"
,,Protože kvůli mě budeš obíhat kdesi cosi, aby ti vrátili auto."
,,Ne. Oni mi ho vrátí když zaplatím tu pokutu, odtah a stání. Ale mám obavy že si mě pozvou k přestupkovému řízení."
,,Cože?!"
,,Byl jsem dost... Jak to říct slušně... Vulgární? Upřímně řečeno se divím, že mě nesebrali. No, očividně jsou zvyklí na ledasco."
Naruto se od něj odtáhl a zadíval se mu do obličeje.
Tenhle člověk... Od chvíle co si nás vytyčil jako svůj cíl je milý, je tu vždy pro nás, chrání nás, bije se za nás a co hlavně - miluje nás víc, než kohokoliv nebo cokoliv na světě... šeptlo Narutovo Srdce.
A rázem už si nebyl tak jistý všemi těmi city k NĚMU. Ano, miluje ho ale...
ALE.
Žádné ale by v takovém případě být nemělo. Tyhle věci by měly ukončovat patetické věty znějící: A dokud neumřeli, žijí šťastně dodnes.
 
Naruto sebral veškerou sílu co našel, a pomalu se vymanil z objetí. 
,,Půjdeme?"
,,Jistě, už jsi v pořádku?" Gaara udělal několik kroků, a pokračovali dál v cestě.
,,Víceméně ano. A víš co? Musím ti něco říct. Měl bys to vědět první. Dřív než ti dojde textovka od tvých superšpiónů, nebo tak něco."
Gaara se zasmál. I Narutova tvář se značně prosvětlila. Že by na něco přišel? Nebo...
,,Dal jsem výpověď. Dokončím tam měsíc, a odejdu."
Teď se v chůzi pro změnu zasekl Gaara.
,,Vý... Výpo..."
,,Jo, výpověď. Pak už ty věci dělat nikdy nebudu. Shodou okolností jsem i přišel na něco, co by mě mohlo opravdu bavit. Třeba pak štěstí přijde samo, až se budu chovat tak, abych si ho zasloužil," a předvedl Gaarovi opravdu upřímný úsměv. 
Jeden z těch nejkrásnějších, které kdy rudovlasý muž viděl. Opatrně si ten okamžik uložil do srdce. Protože až přijde zima a tma, tohle bude ta jedna z mála věcí, která bude hřát jako polední slunce.
,,Určitě přijde."
Protože bych ti ho strašně přál. Ať už bude jakékoliv.
Gaara chtěl vědět, co ho k tomu prozření přivedlo, ale bál se zeptat, protože to tušil. Matně měl před sebou obličej Sasukeho Uchihy a věděl, že se tak Naruto musel rozhodnout kvůli němu. Jistě že to musel dělat i kvůli sobě... Ale to popostrčení... Ten nápad, jiskra, nebo jak tomu všichni říkají, nevzešly z jeho hlavy jen tak samy od sebe... Vlastně ho svým způsobem mrzelo že když mu nabízel aby s tím praštil a šel dělat do jeho firmy, odpověděl mu tak rezolutním ne. Jenže se očividně něco změnilo. Spíš někdo vůči někomu. 
A ten spouštěč jsem nebyl já.
Gaara se utápěl v myšlenkách, po očku pozoroval Naruta, který na své tváři stále udržoval poměrně stejně zářivý úsměv, jaký mu před chvílí předvedl.
Požádal Naruta o telefon a napsal Uchihovi sms že v pořádku dorazili, ač to bylo lehce předčasné. Pak netrvalo dlouho, a ocitli se před novostavbou, ve které má Naruto své trvalé bydliště.
 
,,Jdeš na tu kávu, viď?" zeptal se Uzumaki jen tak pro jistotu.
,,Pokud jsem zvaný, tak jistě."
,,Jsi. Nejvíc jak jen to jde."
A znovu. Znovu ten srdce trhající úsměv.
Co máš zalubem, Naruto?
Prošli vestibulem a Gaara si všiml Narutova pohledu, když míjeli schránky. Nevybral poštu ač kaslík vypadal, že každou chvíli pukne. 
Zase se něčemu vyhýbá?
A když se za nimi o minutku později zaklaply dveře Narutova bytu, blonďatý nasál vzduch místnosti a hlasitě vydechl.
 
,,Doma."
,,Jsi rád zpátky?"
,,Jak se to vezme. Mě k tomuhle místu nic nepoutá. Je to jen poslední zbylé útočiště. Známé prostředí pro člověka, co nikam nepatří. Víš jak to myslím."
,,Jo... Asi ti rozumím."
,,Tak co to kafe? Dáš si?"
,,Jasně."
 
Oba se zuli a zamířili do kuchyňky. Gaara se usadil ke stolu a sledoval Naruta jak vše chystá. Jak se naklání nad kuchyňský pult aby otevřel okno, aby týden nevětraný byt trochu provoněl čerstvostí. Jak se obrací ke skříňkám a vyndavá hrnečky. Jak do nich ze zdobené dózy sype kávu, z další sušenou smetanu a z té poslední hnědý cukr. Jak vaří vodu a bezeslov vyčkává až konev klapne, a on bude moct zalít obsah v hrnečcích horkou vodou. Bylo cítit jak to Naruto dělá rád a Gaara si toho do detailu všímal. Kdepak útočiště. Spíš místo posledního klidu. Skrýš před světem. Jeho vlastní malé království kde je jen on, jeho zákony a nikdo tu na něj nemůže... A když si tohle Gaara uvědomil a pochopil že se tu poslední dobou často vyskytuje, zahřálo ho to. Ano, nejdříve bez pozvání, ale dnes... Dneska je tu více než vítaný.
Naruto Gaarovi podal hrnek, svůj položil také na stůl a sedl si. Rudovlasý poděkoval, ale tím konverzace uhasla. Nemluvili. Popíjeli kávu a Gaara si užíval možnosti být v takové situaci a v blízkosti člověka, kterého miluje.
Narutovi se hlavou taky ozývaly hlásky, tiše šeptaly jeden přes druhý a už nebyly tak hlasité, jako tomu poslední dobou bývalo, protože blonďatý klučina si uvědomil jednu zásadní věc. To, co ho ode dnes a dál požene vpřed, jsou pevná a neměnná rozhodnutí. Na druhou stranu si byl vědom že existují věci, se kterými bude váhat a které nebudou tak snadno řešitelné, jako podání výpovědi. Právě třeba tahle situace. Co od něj teď Gaara očekává? Nějaký verdikt? Náznak? 
V podstatě cokoliv. 
 
,,Šel bys se mnou na svatbu?"
,,Co prosím?"
Gaara si nebyl úplně jistý, co zase tohle znamená.
,,Kamarád se žení. Je to člověk co je mi velmi drahý... A nejsem si jistý že to tam sám přežiju."
,,Jistě že půjdu. Proč by ne."
Jasně, proč by ne.
,,Děkuju. Co vím z doslechu a od něj, tak je to nějak příští měsíc... Asi bych měl pak vybrat schránku, prý mi poslali pozvánku... Dám ti vědět datum jo?"
,,Dobře."
Proto tu schránku nevybral... Kamarád, kamarád... drahá osoba...
"Zamiloval jsem se totiž do spolužáka a zároveň mého jediného kamaráda."
ON?
"Tomu kamarádovi jsem nikdy nic neřekl,-"
AU.
A tak Gaara záhy pochopil, proč ho tam zve. Naruto s tím asi není... Úplně srovnaný.
,,Gaaro?"
,,Hm?" 
,,Chci abys věděl... Že tě mám opravdu hodně rád. Že si tě vážím. A i toho všeho co pro mě děláš."
Co tak najednou?
Gaarovo srdce zrychlilo tempo.
,,Udělal jsem strašnou spoustu chyb, ale nelituju ani jediného dne s tebou. A dneska už ani těch dní, kdy jsme se poznali. Ani toho, jací jsme k sobě dřív byli. Pravděpodobně se to tak mělo stát. Děkuju že jsi se kvůli mě takhle změnil."
,,Naruto..."
Kam tím směřuješ?
,,Musíš vědět že právě teď... jsi osoba mě nejdražší."
Gaara nemyslel. Tohle tak bolelo a když to neudělá, už nadosmrti si to bude vyčítat. Naklonil se přes roh stolu který je od sebe dělil, a Naruta políbil. Čekal cokoliv - odstrčení, výčitky, křik, pláč... Jenže bytem se rozhostilo naprosté ticho a Naruto... mu to políbení oplácel.
,,Strašně tě miluju," přiznal mu rudovlasý, když se na chvíli odtáhl od jeho úst, a než ho opět hluboce políbil.
Naruto mu položil ruce na ramena. Věděl že jsou věci, kterým se musí nechat volný průběh. A ač tohle vypadalo jako další opravdu velká chyba, věděl že litovat nebude. Za to všechno... Je schopný Gaarovi odpustit téměř cokoliv.
 
Naruto se zvedl a vytáhl Gaaru na nohy. Stále se líbali a blonďatý, ať už byly jeho úmysly jakékoliv, Gaaru pomalu tlačil směrem do ložnice. Teprve když se oba ocitli v sedě na posteli, se Gaarovi znovu rozeběhl mozek.
,,Naruto, je to dobrý nápad?"
,,Já nevím," přiznal a objal ho, aby ho mohl hladit pod tričkem na zádech.
,,Viď že to neděláš jen z trucu... kvůli NĚMU?"
Uzumaki se ani na vteřinu nezastavil v pohybu, což si Gaara vyložil jako "ne, nedělám".
,,Naruto? Jen mi prosím řekni... co to děláš? Na co myslíš? Nechci se ráno dozvědět... že jsme jen přátelé s výhodami."
,,Miluju tě," zašeptal blonďatý.
Děkuju. Tyhle slova stačí. A teď už můžu klidně umřít.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Ano

pani_Lucie,3. 10. 2013 13:41

Minulý dílek bylo drsné týrání zvířátek, Naru je liška, ale dneska to bylo krásné,joj, tak ještě přibrat Sasukeho a patří jim svět plus přilehlé nemovitosti. Co svatba, ale rozlučka bude?

...

Eisha,3. 10. 2013 0:43

Sakra já asi fandím Gaarovi! :D Tentokrát mi i ukápla slza, jak mi ho bylo líto a on je teď Naruto s ním :'3. Chroniiii, Choriniko, nekomplikuj to :D Už jen 3 díly! ): Jestli nebude happy end něco se mi stane :D

QwQ

Katana,2. 10. 2013 22:31

chudáček Sasu, ale Gaara teď musí být šťastný :') i tak mě to mrzí Q_Q

neeeee

terkic,2. 10. 2013 21:47

neeeeee! s tímhle výkřikem umřu já, tohle je děsná chyba :( Narutooooo! ;__;