,,Lavi?!"
,,Lavi!!!"
Zrzek rozlepil ospalé oko a podíval se po zdroji nabručeného hlasu.
,,Koukej odsud vypadnout, než tě někdo uvidí!"
Kanda, v náladě kterou by mu mohl závidět i Satanáš, mrštil po probouzejícím se exorcistovi téměř veškerým oblečením, které před chvílí posbíral po zemi. Lavi se omluvně a trochu zoufale usmál, vylezl z postele a začal se oblékat. Kanda se od něj otočil. Choval se, jako by předešlou noc už všechno neviděl...
,,Nějak ti to trvá," zavrčel Yuu.
,,Nevidím druhou botu."
Kanda zběžně zkoukl pokoj ve svém zorném poli a nakonec z poličky s knihami sundal Laviho botu, a v pinzetovém úchopu mu jí podal.
Když ráno ten pokoj viděl, tak pevně doufal, že je večer nikdo neslyšel. Nedalo se říct, že by se ve svých projevech nějak omezovali.
Lavi se zvedl z postele a tichými kroky přešel ke dveřím.
,,Hele, Yuu...?"
Možná to nebyla otázka, protože zrzek se nadechl, a chtěl nejspíš ještě něco dodat, ale Kanda ho předběhl.
,,Zmizni už!" zaskřípal zuby a tak vzal Lavi za kliku a opustil místnost.
V okamžiku kdy se za ním se slovy ,,Přeju hezký den, Yuu," zavřely dveře, přistála na čele tmavovlasého muže jeho vlastní ruka, doprovázená těžkým povzdychnutím. Věděl že to co se stalo, vzít zpátky nemůže. Přemýšlel jestli to co cítí je spíš lítost nad faktem že podlehl Laviho osobnímu kouzlu, nebo zuřivost z vlastní manipulovatelnosti. Tu noc si s ním Lavi dělal co chtěl a on se ani v nejmenším nebránil. Vlastně ani neměl k obraně důvod, protože dostal to, po čem podvědomě toužil.
Upravil si uniformu a vyšel z pokoje směrem do jídelny, na snídani. Když dorazil, všiml si Laviho který seděl u stolu s Allenem Walkerem a vesele se spolu bavili.
,,Vypadá jak když mu je to všechno jedno!" zavrčel si Kanda pro sebe.
Sedl si ke stolu sám, a ač nechtě, stejně občas očima střelil po vysmáté dvojce.
Den utekl jako voda v řece. Když si ctihodný Yuu Kanda uvědomil že za celý den nedělal nic jiného než že pozoroval Laviho, měl chuť si vyrvat vlasy. Na co si to vlastně hraje, a před kým?! Uražený sám na sebe a na všechno, včetně osy po které se otáčí země, se zavřel do pokoje, odložil uniformu a vklouzl do postele. Vzteky mu cukalo víčko. Copak on, ON! Ten kamenný a vždy nad věcí stojící Kanda bude mít guláš ve vlastních pocitech jen kvůli nějakému pěknému zrzounovi?! Celé tělo se mu chvělo. Měl chuť do něčeho praštit. Příležitost se mu záhy nabídla sama. Ozvalo se totiž nesmělé ťukání na dveře jeho pokoje.
,,Kando?" otázal se hlásek za dveřmi.
,,Vypadni Moyashi!" vyštěknul.
,,Promiň..." Walker pootevřel dveře a svou sněhově bílou hlavu prostrčil dovnitř.
,,Sháněl se po tobě Lavi."
,,Vyfič, a ten ať mi taky neleze na oči!"
,,Fajn, takže... kdyby se ptal tak mu řeknu, že jsi tady."
Allen stihl tak tak zavřít dveře, než se mrštěný Mugen zabodl těsně do míst, kde měl před okamžikem hlavu.
Yuu tiše zavrčel. Bylo mu jasné, že si to ta mrňavá fazole nenechá pro sebe, že poběží, a tomu zrzounovi to pěkně za tepla všechno vyslepičí. Takže když se ten večer ozvalo druhé zaťukání, Kanda už věděl, kdo za dveřmi je.
,,Yuu?"
,,Jdi pryč."
,,Naopak, chystám se dovnitř."
Lavi vstoupil, na tváři svůj rošťácký úsměv a absolutně bez údivu vypáčil Mugen z dřevěného futra u dveří.
,,Jdi-" rozpřáhl Kanda ukazovák ke dveřím, ,,-daleko!" dodal po tom, co našel vhodné slovo.
Lavi opřel Mugen láskyplně o stěnu, několika kroky došel ke Kandově posteli a objal ho. Tmavovlasému exorcistovi ztuhly všechny svaly v těle.
,,Ty jsi mi-" zavrčel a popadl dech, ,,-nerozuměl?!?"
,,Yuu? Miluju tě."
,,Co to plácáš za nesmysly ty ježatá kebule! Pakuj se odsud!" vší silou co našel, ho od sebe odstrčil, a tak zrzoun skončil na zemi.
,,To že se včera něco vymklo mé kontrole ještě neznamená, že se to bude opakovat!!!" prskal Kanda.
Rozčíleně se třásl, a oddechoval. Lavi, sedíc na zemi, se na něj vlídně usmál.
,,Yuu, ty si myslíš že jsi nepropustný, a že se k tvému jádru nikdo ani nepřiblíží, viď?"
Teď už se Lavi smál nepokrytě a Kanda se z rozčarování přestal třást zlostí.
,,Co prosím?"
Snaž se schovávat jak chceš, ale já do tebe vidím."
,,Moc si fandíš," zabručel Kanda a Lavi se posadil k němu na postel.
Chvíli se jeden na druhého dívali, pak jej Lavi uchopil za obličej a políbil jej. Yuu neprojevil sebemenší známku odporu. Věděl že má Lavi pravdu, i když si to nechce přiznat. Kanda, ačkoli se snaží být tvrdý a nepřístupný, má dobré srdce. A dobrosrdeční lidé, kteří se skrývají za maskou cynismu, bývají ti nejzranitelnější.
Lavi se začal soukat z oblečení a Yuu jeho příkladu následoval. Potřeboval cítit jeho tělo na svém, připadal si jako by stál v pustině - prázný, a vyprahlý, a ten zrzavý kluk byl přesně ta kapka vody, kterou potřebuje.
Na postel ještě nedopadly ani první sluneční paprsky ale tmavovlasý exorcista už byl na nohou, oblečený, připravený a velmi, velmi mrzutý.
Chystal se zopakovat stejnou scénu jako včera ráno. Sesbíral věci, a hlasitě probral muže, který se mu se slinou u pusy a obnaženým zadkem válel v posteli.
,,Koukej vstát a vypadnout, než mě přejde milosrdná chvilka," vrčel Kanda.
Lavi si rozespale promnul obličej a začal se oblékat.
,,Yuu?"
,,Neříkej mi furt křestním!" ohnal se po něm Kanda slovy.
,,Co je?!" dodal po chvíli když si uvědomil že chtěl mladý zrzek ještě něco říct.
Lavi, již kompletně oblečený, vstal z postele a přistoupil k nervnímu kolegovi.
,,Miluju tě, víš?" objal ho a čekal, až mu jeho milovaný samuraj začne vyhrožovat jistou smrtí.
,,Vím a lezeš mi s tím na nervy. Běž už."
Zrzek čekal spoustu variant návrhů vraždy a slovních kopanců, takže tohle ho trochu zarazilo. Že by..? Ne... Ovšem že ne. Chce to čas. Den po dni, měsíc po měsíci. Vytrvat. Stát si za svým, a tím co chce.
Opatrně se odtáhl od mrzutého Kandy a zadíval se mu do očí. Vlepil mu rychlou pusu a s větrem o závod vyběhl z Kandova pokoje. Yuu se už už nadechoval pro slova v nichž by mu pohrozil odřezáním částí těla Mugenem, ale nakonec pusu zavřel.
A protože ho nikdo neslyšel, dost hlasitě se zasmál.
nemam slov
(sayuki, 29. 6. 2014 11:25)