Na chvíli toho necháme
16. 10. 2011
,,Zoro spíš?"
,,Ne."
Postel pohlcená v šeru sebou trhla, ozvalo se škrtnutí a pokoj osvětlil mihotavý plamínek. Následovalo cvaknutí, jak se zapalovač zavřel. Ve tmě zůstaly vidět jen strohé obrysy některých věcí a světluška tvořená hořící cigaretou.
,,To s tim nemůžeš dát na chvilku pokoj?!" zavrčel kuřákův spolunocležník.
,,Jsem zvyklej že jsi nevrlej, ale dneska máš extra blbou náladu. Něco tě žere?"
,,Tak nějak. Sanji... Já o tomhle hodně přemýšlel... Myslíš že už ostatním nepřijde divný, jak se spolu vždycky někam zdejchnem?"
,,Co se týče Luffyho, Choppera a Usoppa, ti by to nepostřehli ani kdybychom se před nimi drželi za ruce. Ale slečně Nami a Robiňce by to mohlo dojít."
Ozvalo se vrčení.
,,Tak toho na chvíli necháme."
,,Když myslíš," řekl Sanji nezúčastněně, skoro jako by mu to bylo jedno.
Potáhl naposled z cigarety, nahmatal na stolku popelník a típl špačka. Zavrtěl se, otočil se k muži po jeho boku a přitiskl se blíž.
,,Můžeme toho na chvíli nechat... Ale dneska ještě ne."
Sanji po hmatu doputoval na Zorova citlivá místa a věnoval mu vášnivý polibek.
Když se ráno vraceli na loď, šli blízko sebe. Občas se jeden druhého letmo dotkl, ale nikdy ne na tak dlouhou dobu, aby to mohlo něco dokazovat.
Mlčeli.
,,Tady jsou! Kde se flákáte?! Už se čeká jen na vás!" rozčilovala se Nami.
Sanji se usmál a hladce vklouzl do své role láskuchaře.
,,Sumimasen, Nami-swáááááááán," uklonil se, a pak natáhl ruku a praštil Zora po hlavě aby udělal totéž.
Ten se se zavrčením, ač nerad, podvolil.
Sanji zaplul do kuchyně a Nami vydala rozkazy, jelikož jejich kapitán se právě vesele bavil tím, že s Usoppem a Chopprem imitoval Bon-chana. Zoro na Namin rozkaz vytáhl kotvu a odklidil se na záď lodi. Odepl si své katany, posadil se, opřel se o ně a začal klimbat. Loď ho nakonec uhoupala k hlubokému spánku.
Probudilo ho až něžné cloumání. Někdo ho držel za rameno a pokoušel se ho probudit.
,,Zoro? Zoro! Hej!"
Šermíř rozlepil oči. Zblízka se na něj usmíval Sanjiho obličej.
,,Tady máš večeři," oznámil a podával mu misku.
Je faktem že od té doby co spolu začali spát se jejich vzájemné chování změnilo. Jistě, pro klid a mír v posádce i ve vlastních duších pokračovali v běžné nadávací a bojové tradici. Ale našla se spousta drobností, které z jejich repertoáru úplně vymizely. Například už se nestávalo že by Sanji hodil Zorovi do rukou misku vařící polévky s výrazem - dělej si s tím co chceš.
Sanji se chtěl zvednout ze dřepu, ale Zorova ruka ho zastavila. Přidržel si ho za krk, naklonil se dopředu a políbil ho. Na to, že je někdo může vidět, v tu chvíli nemyslel ani jeden z nich.
,,Neruším vás?" ozval se vyděšený hlásek.
Zoro pomalu zaklonil hlavu a opřel se o loď.
,,Z tohohle úhlu... nemohl nic vidět," šeptl šermíř zaraženému kuchaři.
,,Oj, Choppere!"
Malý sob se s rozčarovaným výrazem díval před sebe.
,,Sice jsi nám úplně zkazil hru... Ale já ti to odpouštím."
Chopper se nechápavě díval dál.
,,Kdo dřív uhne pohledem. Kvůli tobě to marimohlavec vyhrál."
,,Stejně bys to projel, Ero-kuchaři," odfrkl si Zoro naoko pohrdlivě a pustil se do jídla.
,,Choppere, pojď mi pomoct do kuchyně," požádal Sanji a ztratil se Zorovi z dohledu.
,,Sakra! Nebyl jsem to náhodou já, kdo chtěl abychom toho na chvíli nechali?!" zavrčel si pro sebe navztekaně.
Jenže když byl Sanji tak blízko, a když mu tak voněl, všechno ostatní šlo v ten okamžik stranou. Věděl že by si potřeboval pročistit hlavu a alespoň na chvíli být úplně sám.
Nakonec mu přání částěčně splnila Nami, když ho požádala o noční hlídku. Zoro dostal instrukce že se k nim sice blíží bouře, a měla by je minout, jenže na Grand Line člověk nikdy nesmí polevit v ostražitosti. Nachystal si deku, poprosil Sanjiho o něco horkého k pití a vybavený se vydrápal přes stěžeň, do hlídkového koše. Noc byla zatím jasná a klidná, jen na západě byla trochu vidět temnota bouřky. Mraky tam překrývaly hvězdy, houstly a přibližovaly se.
Po nějaké době Zoro zaznamenal pohyb, někdo šplhal nahoru. Nervózně si pohrával s rukojetí své nejmilejší katany ale tasit neměl v úmyslu. Věděl že je to někdo z posádky, dokonce si byl i téměř jistý kdo.
,,To jsem já," ozvalo se než vykoukla hlava a než se Sanji vyhoupl do hlídkového koše k Zorovi.
,,Co tu děláš?"
,,Co by. Jdu se zatebou podívat."
Přisedl si k němu a zlehka se mu opřel o rameno.
,,Sanji?"
,,Hm?"
Kuchař potáhl ze své cigarety a obloukem jí hodil do vody.
,,To že toho necháme... To byl blbej nápad, já jen... Prostě nechci aby ostatní věděli o čem to mezi náma je."
,,Dobře. Jasně... Mě to nevadí."
Sanji se k němu naklonil, aby ho políbil. Během dravého polibku sjela Zorova ruka na Sanjiho stehno a udělala rychlý chvat, kterým si blonďatého kuchaře přehodila na klín.
Sanji rukama nahmatal lem Zorova trička a špičkami prstů si otevřel přístup pod něj. Ruce i triko se posunuly. Sanjiho dlaně laskaly Zorovu kůži a když se na chvíli přestali líbat, stáhl mu triko přes hlavu. Oči už temné noci přivykly a tak pro kuchaře nebylo tak těžké, aby na šermířově hrudi našel počátek dlouhé jizvy, a něžně ji potěšil polibky. Když byl tak blízko, slyšel jak Zorovo srdce burácí a cítil žár jeho těla. Usmál se a postavil se. Zoro seděl, díval se nahoru a se zmateným výrazem ve tváři čekal, co Sanji udělá. Ten se začal pomalu vyzouvat z bot, svlékl košili, kalhoty, spodní prádlo a úplně nahý před ním zůstal stát. Zoro nemohl odtrhnout oči.
,,Kalhoty dolů," šeptl Sanji.
,,Co?"
,,Kalhoty dolů."
Zoro se začal červenat, ale nadzdvihl se v bocích a stáhl si kalhoty ke kotníkům. Sanjimu stačil jediný pohled aby mu bylo jasné, že je Zoro vzrušený natolik, že klidně můžou začít. V klidu a beze spěchu si nad něj klekl, vzal si jeho penis do ruky a zavedl ho do sebe.
Sanji na něm seděl, s očima zavřenýma a čelem opřeným o Zorovo rameno. Šermíř se natáhl po dece kterou si sem vzal na hlídku a přehodil jí přes ně. Pak chytl Sanjiho za zadek a začal do něj přirážet. Blonďatý kuchař ho objal kolem krku a vzdychal mu do ucha. Snažili se být opravdu potichu, ale v okamžiku kdy Sanji došel vrcholu se nedokázal udržet a hlasitě zasténal. Oba se jen modlili aby je nikdo neslyšel.
Když pak oba vyčerpaní a spokojení seděli vedle sebe zabalení v dece, ani jednomu se nechtělo hnout z místa. Nakonec se jen oblékli, Sanji si ustalal na Zorových stehnech a téměř okamžitě usnul. Unavený Zoro se snažil dál držet hlídku, ale ve chvíli kdy začalo svítat a on věděl že Namiina předpověď byla správná, a žádná bouře už nepřijde, usnul taky.
,,Sááánjííí! Méééshííí!" zaburácelo ráno lodí.
Zora ten řev vzbudil ale Sanji dál spal, tiše a nerušeně, jako miminko.
,,Sááánjííí!!!" zavolal znovu jejich kapitán a během okamžiku do hlídkového koše vyletěla ruka. Zoro zděšeně sledoval jak Sanjiho drapla za lýtko. Pak už kuchař letěl vzduchem dokud se k Zorovi nedoneslo zadunění, jak jím Slamák praštil o palubu.
,,Zasraně Luffy! Kolikrát ti mám říkat že takhle se s lidmi nezachází!" ozval se Sanjiho démonický jekot a byla slyšet i dutá rána, jak Luffymu uštědřil pořádnou ťafku.
Pár dní poté zakotvili u pobřeží a Sanji se Zorem se opět vymluvili, a odešli pryč spolu.
,,Už zase?" ozvala se Nami.
,,Zase," potvrdila Robin.
,,Jen je nechte. Až budou chtít, řeknou nám to sami," prohlásil Luffy, pohledem zkoukl svou posádku a zeširoka se usmál.
Komentáře
Přehled komentářů
ow~
chutné :)
Ale dyštak odpověz jo?
(MiLaCek-YaOi, 5. 2. 2012 15:41)nepřihlásila by ses do soutěže? dyštak TU : http://milacek-yaoi.blog.cz/1201/soutez-yaoi#komentare dyštak odepiš na e-mail nebo na blog
...
(Pirswe, 3. 2. 2012 20:11)Skvěle! Já sice moc páru Z/S neholduju, ale tohle se povedlo :) Heh, já vždycky tvrdila, že Luffy ví víc, než se zdá ^^
Aby som bola...
(Haku, 25. 10. 2011 19:05)...v obraze,tak som si našla animčo......Ti teda poviem....si zlato.
Hip, hip...
(Lynn, 24. 10. 2011 22:47)Našla jsem boha! Někoho kdo na ty dva něco napsal! Díky, díky ti! Bylo to skvělý!
...
(Amaya, 16. 10. 2011 21:48)sice tohle anime neznam (ae mam ho v seznamu anime co chci videt) se ti to nahodou povedlo ^^
:)
(Eisha, 16. 10. 2011 20:50)sice tyhle dva vůbec neznám - ale jak vypadají si vygoogluju a o vše statní se postaráš ty :D - krása -
Muhehehe
(Kaci.chan, 16. 10. 2011 18:02)Jsem si říkala, jestli mlžu být tak drzá a požádat si o ZoSan a ono se to objevilo i bez toho. Je úplně jasný, že tyhle dva si o párování loženě říkají, četla jsem už pár povídek v angličtině a jsem ráda, že nějakou českou čtu zrovna od tebe. Koneckonců Robiňku angličtina nevytvoří. Bobma!
...
(Arya, 25. 7. 2012 23:08)