Blonďák drží u ucha telefon. Popotáhne, kníkne. Popotáhne znovu, a... pláče.

,,Naruto?!" zděsí se jeho přítel, který nahlédne do dveří.

,,Já to přece nedělám naschvál, ne?" z modrých očí se kutálí slzy jako skleněné korálky.

,,Co se stalo?"

Ten roztomilý poděs, který bezdůvodně nikdy nepláče se tu teď před ním div nesloží.

Blondýn zavrtí hlavou na znamení toho, že to tom nechce mluvit. Podívá se na svého černovlasého manekýna a natáhne ruce jako kočka tlapky, když chce vzít do náruče. Černovlasý ho obejme a blonďatému slunci se hned zdá všechno, byť jen o stupínek, lepší.

*

,,Jako obvykle?" ptá se barman příchozího muže.

,,Dneska ne, na někoho tu čekám."

Barman se zarazí v činnosti a teprve když málem přelije sklenici se vzpamatuje.

Muž se dívá ke dveřím. Když očekávaná osoba vejde, celá místnost se pro něj rozjasní. Jako by na toho příchozího chlapce svítil obří reflektor. Ten muž co tu sedí, se totiž dívá očima lásky.

,,Ahoj Hidane!" usměje se příchozí blonďák a krátce ho obejme.

,,Naruto..." po tváři se mu rozlije úsměv.

*

Klepání.

,,Koho to sem čerti nesou," zabručí si manekýn pod pomyslné vousy a jde otevřít dveře.

Když zjistí, kdo to je, úsměv mu ztuhne tak, že byste mu čelisti nerozevřeli ani heverem.

Nakonec mu ale brada spadne a on šokovaně vysloví:

,,Deidaro?!?!?"

*

,,Mmmhmm... Jo, jasně, to by šlo. Má teď pár dní volno ale až se vrátí, bude určitě pro. Jo... Jo, díky."

Domluví, zavěsí. Uchihův manažer si těžce povzdechne.

,,Sasuke ty... bejku, koukej na to... teda na něj... skočit, nebo v týhle branži končím."

Kabuto si prohlédne svůj výraz v zrcadle a diví se, kam až ho to osud zahnal.

*

,,Nepůjdeš na chvíli ke mně?"

,,Hidane..."

,,Prosím... Prosím! Přísahám, že se o nic pokoušet nebudu."

Blonďák si povzdychne a nakonec svolí.

...

,,Posaď se," ukáže Hidan na křeslo.

Blonďatý tak učiní.

,,Víš, musím ti něco povědět dřív, než bude pozdě. Asi jsem to nedávál dostatečně najevo nebo co ale-"

,,Miluješ mě."

Hidanovi se zaseknou slova v hrdle.

,,Aha... Došlo ti to."

,,Ne tak docela ale koukám, že to pravda je. Vždycky jsem měl za to, že jsi perverzák, rád mě prudíš a asi jsi taky... jako já, ale tohle jsem nečekal. Promiň," uzavře blonďák.

,,Takže když ti řeknu, že tě miluju víc, než ten nafrněnej vrtichvost asi to stejně nic nezmění, viď?"

,,Obávám se že ne. Hele... Jsi skvělej člověk ale... nezlob se. V kamarádství já lásku nehledám."

,,Dobře tak... Jasně... Naruto?"

,,Ano?"

,,Asi... asi bys měl jít, víš, já... Asi bude chtít čas to ... strávit," marně se pokusí o úsměv a blonďák, zklamaný tím jak mu musel ublížit se mu tiše, pomalu ale jistě vytratí z příbytku.

*

,,Stůj! Ani se nehni!" vrčí manekýn ale Deidara ho neposlechne a ladně vpluje do místnosti.

,,Na někoho tvých kvalit bych čekal víc luxusu, ale... Nejspíš to děláš pro tu mrňavou socku co tu s tebou bydlí."

,,Deii, já tě varuju! Nepokoušej mě!"

,,Jinak co?"

Uchiha ho zavraždí pohledem.

,,Tyhle ksichty si nech, Sasuke. Stejně nakonec zase roztaješ a necháš se ode mě ošukat."

,,Zapomeň."

,,Ale no tak," Deidara ho pohladí po líci a skloní se k jeho rtům.

Věnuje Sasukemu polibek. Ten jen stojí, nehýbe se, oči vytřeštěné. Zlost v něm však vzkypí a nahrne se vzhůru.

,,Co si to..." šeptne-

,,DOVOLUJEŠ?!?!?!?!?" zaječí a střihne mu přesně mířenou facku.

,,Dostali jsme se k sado-maso hrátkám, Sasu?" zavrní neodbytný blonďák a chytne ho za zápěstí.

Manekýn bojuje. Ovšem tentokrát ne sám se sebou, ale proti muži, o kterého nestojí.

*

Pokojem se nesou vzlyky.

,,Hidane..." chlácholí ho kamarádka po telefonu.

,,... nech ho jít. Už bylo dávno na čase. Začni trochu žít, hm? A nejlépe pro sebe a někoho jiného, než je Naruto."

Děvče slyší jen ticho v jeho bytě, a jak štká při tom, jak se snaží zadržet vzlyky.

*

Blonďatý klučina se vleče domů. Trápí ho, že někoho trápí. Vždycky se snaží uvést věci na pravou míru, ale občas by to chtělo špetku taktu. A tak kráčí dál, s myšlenkami u svého nejlepšího přítele.

*

,,O-ou... A... u..." pár samohlásek a vetřelec s blonďatým culíkem jde k zemi.

,,Tak ta byla za sto bodů ze sta."

,,Doprdele Sasuke...!"

,,Tam jsem tě nekopl. Myslím, že tohle bolí mnohem, mnohem víc. Pochopils že tě tu nechci nebo tě mám nakopnout ještě někam?!"

,,Ne! Já... Já jdu! Promiň že jsem obtěžoval."

Blonďák se sesbírá a odchází. Manekýn se vítězoslavně usměje. Kdyby to udělal už tenkrát, když za ním po vystoupeních chodil, ušetřil by si spoustu nepříjemností a Naruta velkého trápení.

*

Malé slunce, momentálně pobývající na zemi, se blíží k domovu. Střetne se však s nečekanou osobou, a ten šok jím otřese tak těžce, že téměř ztratí rovnováhu. Muž procházející kolem něj mu položí ruku na rameno.

,,O hodně jsem přišel," usměje se, pustí ho, pohodí blonďatým culíkem a zahne za roh.

Naruto chvátá domů.

Co se tam stalo? Co?!?

Když rozrazí dveře bytu, manekýn stále stojí v předsíni a culí se. Už jen z jeho výrazu je jasné, že žárlit nemusí.

,,Byl tu Deidara," oznámí manekýn.

,,A?"

,,Kopnul jsem ho do koulí."

Naruto se zasměje. Jasnější odmítnutí mu asi dát nemohl.

,,Přiznávám, že mi stihnul dát pusu zmetek, než se mi rozeběhnul mozek."

Naruto nelibě protáčí oči.

,,Ale myslím, že teď už mi dá definitivně pokoj.

Slunce se rozzáří. A nejen jej, ale i manekýna prostoupí teplo.

*

,,Kabuto? Nějak to nevyšlo. On ho má asi doopravdy rád."

,,To abych balil kufry," ozve se ztrápeně z druhého konce.

,,Nestahuj kalhoty, brod je ještě daleko. Vím o někom šikovném, koho bys mohl vzít pod svá křídla, ale asi s ním budeš mít dost práce. Hele, domluvíme se zítra jo? Musím končit, zatím."

Ukončí hovor, a vstoupí do baru.

*

Hidan se probere, obleče, upraví a vyrazí ven. Pokud nenajde společnost na to, aby zapomněl na blonďatého přítele který mu dal košem, může se alespoň ztřískat do němoty.

*

Deidara sedí nad drinkem, myšlenkami u Uchihy. Poprvé na něj jeho osobní kouzlo nezapůsobilo. A to může znamenat jediné - má toho kluka radši, než svou bolestivou minulost s ním. Postřehne, jak vedle něj vrzne židle a kdosi se na ní posadí.

,,Pivo a whisku," poručí si.

,,Těžkej den?" ptá se nenuceně Deidara.

,,Pokud se počítá že s tebou vymete člověk kterýho miluješ, tak jo," zabručí, dostane pití a whiskey si nalije do pullitru piva.

,,A ty?" zeptá se muž a poprvé od svého příchodu se na člověka který ho oslovil, podívá.

,,Dostal jsem... hodně bolestivý kopačky," uchechtne se.

,,Deidara," dodá ještě a podá muži s pullitrem ruku.

,,Hidan," změří si mladíka pohledem. Zamlouvá se mu.

,,Tak na zdraví," pozvedne Deidara sklenici a oba si společně přiťuknou.