,,Jo, jo, lidé jsou divné..." zamumlá si pro sebe hezký blonďatý chlapec s vybledlou modřinou pod okem. Prohrábne rukou vlasy a vrávoravou chůzí se vrací domů.

Je pozdě večer, nebo... brzy ráno, to asi záleží na úhlu pohledu. Dnešní noc strávil se svým kamarádem, vymetli pár hospod a Hidan ho zase trochu prohrabával inu, jako obvykle. Blonďák se mu už ani nebránil, patřilo to k jeho povaze. Usídlilo se to v něm a nehodlalo odejít. Jenže blondýnův přítel se s tímhle kamarádstvím jen těžko smiřoval. Ono ani není divu, létalo blonďatou hlavou, protože kdykoli se mnou Hidana vidí, má ruce někde, kde by být neměly, zvlášť, když je člověk zadaný. Naštěstí to bývá jen na mým zadku... Blonďák si povzdychne a vstoupí do panelového domu.

*

Vztek se vaří, bublá, dosahuje bodu varu. Chlapec s porcelánovou kůží a s vlasy jako saze čeká až zarachotí klíče a jeho mladší milenec se vrátí z tahu. On si noční toulky kvůli své profesi odpírá. Čistá pověst je pro něj téměř vším. Ví že kdyby se šířily drby, už by o něj jako o model nikde nestáli. Už tak mu stačí ruch, který se rozburácel ohledně jeho homosexuálního vztahu. Ještě dnes se diví, že to jeho fanoušci a fanynky berou s takovým nadšením, a jejich počty téměř neklesly. Najednou se ozve odemykání. Manekýn se postaví proti dveřím, a čeká.

*

,,Oj! Jsem zpět!" zaburácí zvesela blondýn.

,,To je dost Naruto. Už jsem se začínal bát," oznámil černovlasý rozmrzele.

Zabublalo to uvnitř něj, ale snažil se ze všech sil nezačít křičet.

,,Sasuke! To byla sranda! Hidan zpíval karaoke," culil se podnapilý kluk který momentálně poskakoval po jedné noze, protože se urputně snažil sundat jednu ze svých bot.

Připitá rovnováha ho ale zradila a tak s tichým žuchnutím dopadl na zadek.

,,Jauvajs," zabručel.

Manekýn si zhluboka oddychl, nechal vztek vztekem a začal ho zouvat.

,,Nemluv přede mnou o něm. Nemám ho rád."

,,O Hidanovi?"

,,O Karkulce blbče. Jasně že o Hidanovi."

,,A proč? Je celkem fajn. Mám ho... v oblibě," i s nějakou tou promilí vybral vhodnější slovo než rád.

,,Protože je divnej. A taky mám dojem, že se mi tě pokouší přebrat."

,,Přebírá se čočka s hráchem. Lidi ne."

Ať žijí opilecká moudra.

,,Jak to myslíš?" ačkoli tomu Sasuke nechtěl věnovat pozornost, nedalo mu to a zeptal se.

,,No, člověk se přece přebrat nedá nebo jo? Člověk neni věc. A je to jen jeho rozhodnutí jestli zůstat, nebo opustit."

,,Na to že jí máš jak z praku ti to podezřele myslí," musel uznat černovlasý.

,,Tebe, tebe já miluju. I když bych ti občas dal přes hubu za některý kecy," zamumlal Naruto zcestně.

Sasuke se usmál, podepřel zutého blonďáka a odvedl ho do ložnice. Jako mimino ho svlékl, navlékl do pyžama a uložil do postele. Pak si lehl vedle něj a dá se říct i celkem spokojeně. No ano, v opilosti lidé melou dost nesmyslů, ale často taky upřímně řeknou to, co by střízliví nikdy nepronesli.

*

Ráno vyskočil blonďák z postele čilý, jako rybička. Byl z těch, kteří vědí kdy mají dost a bývalo opravdu výjimkou, že by mu ráno bylo špatně.

,,Zato Hidan určitě problil celou noc," uchechtl se škodolibě.

Sasuke už byl dávno pryč. Blonďák si poslední dobou užíval zaslouženého volna. Uvařil si kávu, zapnul počítač a spustil oblíbený komunikační program.

,,Heleme ho, je online ochlasta," chechtal se.

Naruto: Nazdar notore, tak jaká byla noc?

Napsal mu to se zlomyslným výrazem ve tváři. Za to ošmatlávání si ale trochu popichování zaslouží.

Hidan: Už nikdy nebudu pít.

Naruto: To říkáš vždycky. Mám z tebe humor osobo. Hraješ si na pánbíčkáře a pak se zrubeš jak to prase.

Hidan: No a? Já věřim v boha ale neuznávám žádnou církev. Takže si můžu chlastat jak chci.

Naruto nad tím zakroutil hlavou a chvíli v této konverzaci pokračoval než se s Hidanem shodli že se dají zdravotní procházku. Pak se jen upravil, oblékl a vyrazil ven.

*

Manekýn už mezitím ťapkal po molu. Tentokrát předváděl několik nových pánských módních trendů na přehlídce v hlavním městě. Už si dávno zvykl že se na něj Naruto nejezdí dívat, ale ne že by ho to nemrzelo. Zato v obecenstvu spatřil člověka, kvůli kterému se mu málem kousla pumpa.

Co ten tady dělá?!? pomyslel si rozčíleně.

V hledišti seděl, a zíral na něj jeho bývalý přítel. Chtěl se mu za každou cenu vyhnout, protože stačilo už jen to, že ho viděl, a málem dostal infarkt. V ten okamžik mu došlo že tenhle vztah ještě zdaleka nenechal za sebou.

*

,,Ty vypadáš," smál se Naruto Hidanovi když se sešli.

,,Zato tobě to sakra sekne," uculil se na něj a plácl ho po zadku.

,,Hej! Ruce pryč! Tenhle zadek je soukromej majetek!"

,,Moc soukromej nebude když ti ho šuká ten pózér."

,,Pitomče," zaprskal Naruto. ,,Prostě je můj, a já si určuju vstupný, jasný?!"

,,Jasný slečinko," dráždil ho dál Hidan. ,,Stejně nechápu, co na tom vychrtlym klukovi vidíš."

,,To je snad moje věc ne?"

Naruto už z něj zcela zjevně ztrácel nervy. Když se pak vrátil domů, zařekl se že si od něj alespoň do příštího víkendového tahu odpočine.

*

,,Co tu chceš?!" vrčel manekýn v zákulisí promenády na svého ex.

,,Přišel jsem se na tebe podívat a poptat se jak se vede," usmál se.

,,Deidaro dohodli jsme se že se nebudeme vídat."

Už tak mám dost toho tě neustále sledovat v televizi. Tuhle větu si ale manekýn nechal pro sebe.

,,A nemohli bychom se... Aspoň pořádně rozloučit? Posledně jsme na sebe jen hulákali..."

Sasukemu bylo jasné o co mu jde, přesto na to kývl. Myslel si totiž, že jim oběma ta poslední pusa chyběla, aby mohli nechat staré za sebou a jít vstříc budoucnosti. Neměla se ale stát jedna věc. Ten reportér... Tam neměl co pohledávat.

*

Když šel blondýn následující ráno kolem novinového stánku málem se mu oči vykutálely z důlků. Téměř z každých novin a časopisů se mu vysmívala fotka jeho milence co líbá nějakého blonďatého kluka. Po bližším přezkoumání, když si byl naprosto jist že to není on sám, začal se ho jímat vztek. Pak si ale uvědomil že je to hodně podobné tomu, jak Sasuke vídá jeho s Hidanem, ačkoli on je v tom vždycky nevinně. A tak sklopil pomyslné uši, stáhl ocas mezi nohy a provinile pokračoval do míst, do kterých měl namířeno.

*

,,Tohle pro tvou pověst není moc dobré," práskl novinami o stůl nazlobený manažer jistého populárního modelu.

,,Kdyby aspoň s tím tvým ale s Deidarou?!? Kams dal rozum Uchiho?"

,,V tu chvíli jsem nepřemýšlel vůbec, abych pravdu řekl."

,,Vypadá to tak," vzdychl obrýlený chlápek v obleku. ,,Prostě to nekomentuj ano? Ono je to pak přestane bavit."

,,Dobře."

,,Jo a Sasuke?"

,,Hm?"

,,Dej si facku."

Černovlasý se pleskl rukou po tváři. A věděl že by si zasloužil mnohem, mnohem větší.

*

Blonďák sedí na sedačce a líně přepíná z programu na program. Zastaví prst nad tlačítkem v momentě, kdy se dostane ke kanálu, na němž nemilosrdně propírají Sasukeho orientaci.

,,Hyeny hnusný," ulevil si Naruto, ale poslouchal dál.

A když na ploše obrazovky přistála fotografie líbající se dvojice, zaskřípal zuby a program vypnul.

,,Nenávidíš mě?" zeptal se člověk za ním a pomalu mu sjel rukama po hrudi, než mu bradou zastavil o rameno a nechal je volně viset.

S Narutem ten pohyb cuknul. Vůbec nezaregistroval že se vrátil domů.

,,Mám k tomu důvod?"

,,Já nevím. Ale ten incident s Deidarou... Divím se že se nezlobíš."

,,Zlobím? Ne. Vlastně... Jsem spíš nasranej jak veřejnej záchod bez obsluhy, na druhou stranu, taky nejsem dokonalej. A už chápu proč tě tolik vytáčí to Hidanovo otlapkávání mýho těla."

,,Omlouvám se. Byla to chyba. Myslel jsem že ta pusa zahojí starý rány a půjdu dál ale... Ony zůstávají," manekýn vzdychl svému milenci do ramene, stáhl z něj ruce, obešel gauč a posadil se k němu.

,,Miluju tě. Víš to viď?"

,,Doufám... že vím."

Ještě nedávno to pro něj byla věc stejně jistá, jako že zítra přijde ráno.

Naruto se mu podíval do očí a věděl, že už mu to všechno odpustil. A platilo to i naopak.

Jenže tohle všechno... Je jen bezvětří před bouří.