Ptáčata;kapitola osmnáctá
Kam ptáčata letí? A kde se zastaví?
Zřejmě až v místech, kde žijí lidé laskaví.
Naruto:
,,Čtyři piva a dvoje utopence na dvojku, dědo!" houkl do kuchyňky objednávku a šel sesbírat použité nádobí ze stolu, od kterého právě odešli hosté.
Byl rád že je zaměstnaný, mohl alespoň trochu dědečkovi oplatit, že ho u sebe nechává. Tedy vlastně, že je tu nechá bydlet oba. Starý pán nejprve protestoval, nechtěl aby se tu Naruto dřel, ale když viděl s jakou radostí a chutí to dělá, obavy ho přešly. Teď už si vlastně jen všichni přáli aby se před svátky stihl vrátit Sasuke, který ještě stále ležel v nemocnici. Asuma nechtěl nic zanedbat, ačkoli mladičký Uchiha už vypadal velmi dobře, i se tak cítil. Naruto za ním do nemocnice chodil téměř každý den, a společně se těšili na poklidnou a vstřícnou budoucnost, která je čeká. Vyprávěl mu všechno co se teď v jeho novém "doma" odehrává. Všechny ty předvánoční přípravy, společné vyzdobení dědova lokálu, to, jak mu Konohamaru připomíná sebe samého když byl ještě maličký kluk. Mluvil s ním i o schůzce s Jiraiyou, která chtě nechtě obou stran, musela proběhnout. Sice se strašně smál, když o tom povídal, ale v té chvíli mu do smíchu nebylo. Modlil se aby všechno dopadlo jak má a aby už měl konečně hnízdo, do kterého skutečně patří...
Když Naruto s Asumou a jeho právníkem přišel na tu schůzku, v prvé řadě mu připadalo, že jde vyjednávat z mafií, tak totiž oba pánové kteří tam s Jiraiyou čekali, vypadali. Posadili se a on byl tak nervózní... Od té chvíle kdy se strašně bál o Sasukeho uplynulo zhruba čtrnáct dní kdy byl víceméně klidný a teď... cítil jak mu to ve vnitřnostech houstne. Jak se spouští z vrchu trychtýř aby vytvořil ničivé tornádo. A k pohromě by stačilo jediné - kdyby se ti dospěláci nedohodli v jeho prospěch. Jenže Jiraiya to měl nejspíš už celé do puntíku promyšlené. Naruta se právně vzdal, a nechal jeho "výchovu" i budoucnost v rukou rodiny Sarutobi. Tehdy se na sebe naposledy podívali. A Naruto věděl, že ve svém životě už tyhle oči víckrát neuvidí a bylo mu jasné, že ON myslel na to samé.
,,Naruto roznáška!" probrala ho ze vzpomínek, a od úklidu stolů dědova věta.
,,Jasný! Kam?" přiřítil se ke kuchyňce.
,,Jen dva bloky odsud, už jsi tam byl, ale adresu jsem radši napsal na lístek."
,,Fajn, tak já jdu. Zmákneš to tu?"
Děda se na něj vlídně usmál a Naruto věděl co má na srdci, byl ale vděčný, že to neřekl.
,,Nezbývá mi nic jiného. Tak ať jsi brzo zpátky!"
Se smíchem chňapl roznáškovou tašku a už si to šinul od bistra na adresu, kam občas nosíval obědy. Bydlel tam mladý kluk, nejspíš vysokoškolský student a Naruto musel uznat, že je to fakt milý týpek. Věděl toho o něm hodně, jen z rozhovorů na zápraží, ale sám mu o sobě nikdy nic neřekl - měl to už tak zažité, a navíc žil pořád v domnění že ty nejdůležitější věci které se ho týkají, smí vědět jenom Sasuke.
Den po dni jako bychom ztráceli hrany. Pamatuješ jak jsme chtěli zapomenout na život který jsme dřív vedli? Vidíš.Teď už se o to ani nestaráme. Protože ten klid který se kolem nás rozhostil... Nás naprosto oslepil.
Sasuke:
Už když vystupoval z auta byl celý roztěkaný, a sotva se jeho nohy dotkly asfaltu a bouchly za ním dvířka, rozeběhl se k bistru, nehledě na Asumovo volání;
,,Sakra Sasuke co jsem ti říkal?!"
Vlétl tam a rozhlédl se. Jsem tady! Jsem zpátky, a kde jsi ty? A pak ho uviděl. Zrovna pokládal před hosty na stůl půllitry s pivem, usmál se na ně, sebral tác a vracel se k pultu.
Zůstal stát, nevolal na něj. Tolik se těšil, ale tuhle chvíli si skutečně užíval. Vidět jak spokojeně se tváří, že i přes všechno co se dosud stalo je šťastný... Věděl že je teď v pořádku, vždyť za ním do nemocnice chodil skoro denně, ale vidět ho v tomhle prostředí, že je skutečně na místě, na kterém chce být, to bylo za celý ten čas a všechnu tu bolest tou nejhezčí odměnou. Tak Naruto má všechno vyřešené a teď už jen žít. Žít tak, aby už nikdy ničeho nelitoval.
V tu chvíli se ale za Sasukeho očima prohnal stín. Itachi se u něj ještě stavoval a moc dobře si byl vědom že ač strašně nechce, bude se muset ukázat doma. Nikdo s tím nesouhlasil. Jak Narutův děda, tak Asuma s Kurenai ani Naruto sám. Všichni říkali že tu prostě má zůstat, a starosti hodit za hlavu. Asuma držel Sasukeho otce v šachu protože měl jasné důkazy o tom že ho týral, a pořád nad ním visela ta hrozba podání trestního oznámení. A Sasuke moc dobře věděl, že to jeho otec určitě nebere na lehkou váhu. Jenže pokud se tomu strachu nepostaví čelem, dokud mu neřekne že odchází z domova a nikdy už se tam nevrátí, nebude mít klid. A pro poklidný život s Narutem tohle prostě potřebuje udělat.
,,Sasuke!"
A starosti vybledly.
Přímo do jeho náruče se řítilo rozzářené slunce. Tuhle Narutovu tvář ještě moc neznal, začal jí vídat teprve nedávno. Byl to obličej člověka který je spokojený. Člověka, který příliš dlouho čekal na štěstí, a teď ho konečně našel. Přímo před Sasukem však zabrzdil, a zlehka ho objal.
,,Co to je?" smál se Uchiha.
,,Co by. Máš se ještě šetřit, říkal strejda."
,,Stojí za náma co?"
,,Jo, to taky, ale pořád tu platí že náš Naruto je rozumnější jak ty," uchechtl se Asuma, a prošel kolem nich k pultu aby mohl pozdravit svého otce, který se zrovna nacházel v přilehlé kuchyňce.
,,Jak se cítíš? Už je to dobrý? Mluvil jsi ještě s Itachim? Říkal že se bude stavovat."
,,Říkám ti to pokaždý Naruto, že je mi fajn. A Itachi se tu zastaví zítra. Pojedu si domů pro pár věcí. A... ještě si něco musím vyřídit."
,,Sám jo?"
,,Jo."
,,Ani omylem," postřehl jak Naruto secvakl zuby, div že nezačal vrčet.
,,To bude v pohodě víš? Bude tam brácha a ten je na mý straně."
,,Co když ti zase ublíží?"
,,To si netroufne, protože v tomhle domě je několik lidí kteří mu můžou ze života udělat peklo," tak jako ho on dělával jemu.
,,Pojedu taky."
,,Je to dobrej nápad? Posledně když jsi tam byl tak jsi ho zmlátil. Aby nás vůbec pustil do domu," uchechtl se.
,,Pustí. Já tě prostě odmítám nechat jet samotnýho."
,,Už zase to tvoje; Ztratím tě z očí a ztratím tě úplně?"
,,Něco na ten způsob, jo."
,,Naruto?" ozvalo se z kuchyně.
,,Ha! Děda, promiň musím pomáhat ale pak-"
,,Asuma má volno a říkal že mi tu vypomůže, aspoň teď na sebe budete mít čas," houkl starý pán, nehledě na to jak by na to mohli reagovat hosté.
Očividně vzal za své, že jeho vnuk miluje kluka, a nedělá mu to sebemenší rozpaky.
Nikdy nezapomene na den, kdy ho potkal. Ani na ty, kdy společně snili. Kéž by bylo i víc takových dní, ale život je příliš krátký...
Naruto:
,,Koukám že co jsem byl fuč jsi to tu pěkně zvelebil."
,,To víš, je to naše doma, tak je potřeba mít tu pohodlno."
,,A když jsi předělával tu postel, na copak jsi myslel?"
,,No, to bys neuhod."
Sasuke se začal smát. Bylo mu to jasné sotva sem vešel, a Naruto s tím počítal.
Usadil se na postel, sváděl ho pohledem. Věděl sice že by na sebe měl Sasuke dávat pozor, uvědomoval si i že vidět to strejda, asi by o jeho rozumnosti hodně zapochyboval, ale nemohl si pomoct. I kdyby se nemělo odehrát nic víc než mazlení a objímání, potřeboval jeho blízkost.
Sasuke se k němu otočil zády, a došel zamknout pokoj. Blonďatý se nad tím pousmál, sám by ho o to poprosil i když o nich všichni ví, nemusí ale vědět úplně všechno. Jakmile slyšel zvuk kdy se klíč otáčí v zámku, olízl se a srdce se mu rychleji rozbušilo. Trochu se na posteli posunul aby Sasukemu udělal místo. Ten byl několika rychlými kroky u něj. Naruto se trochu zaklonil, a jeho černovlasý přítel ani na okamžik nezaváhal. Obkročil jeho nohy, klekl si nad ním a pomalu se mu posadil na stehna. Naruto si užíval Sasukeho výraz, ale zároveň lačnil po horkosti jeho těla. Chytl si ho za zadek a přiklonil se k němu aby mu dosáhl na rty, a mohl ho začít líbat. Cítil jak se mu vaří krev, jak se mu rozehřívají tváře a jedna zvlášť nedočkavá část jeho těla. Moc dobře věděl, že Sasuke na tom bude stejně. Rukama které měl stále na jeho bocích se přesunul k lemu jeho trička, a vnikl pod něj na jeho horká záda. Hladil ho a zároveň nepřestával s prací jazyka, ačkoliv měl co dělat aby u toho vydržel i dýchat. Na chvíli se odloučil od Sasukeho rudých rtů, aby mu přetáhl tričko přes hlavu. Očima kontroloval jak staré jizvy, které se naučil znát, tak i místo nedávného zranění. Prsty mu přesunul na žebra.
,,Vůbec tě tam nevykrmili. A to strejda říkal že ti nosí jídlo z restaurace, protože z tý nemocniční šlichty by jeden pošel," konstatoval Naruto a Sasuke se zasmál.
,,Dobře se o mě starali, neboj. A nic tam nehledej. Říkám ti tak po miliontý že jsem v pořádku, ty starosto," culil se dál černovlasý.
,,To doufám," zabručel Naruto ještě než svým jazykem vyhledal Sasukeho bradavku.
Vsál jí do úst, pustil a pak krátkými polibky pokračoval po jeho trupu na klíční kost, ze které se jazykem vydal ke krční tepně. V těch místech, aniž by se ptal nebo čehokoliv obával, přisál své rty, a Sasuke jen měkce vydechl jeho jméno. A zrovna když povolil aby ho pustil, a potěšil se znamínkem, které mu nechal na kůži ho okolo hlavy objaly dvě ruce a přitiskly ho k sobě.
,,Hrozně moc tě miluju. Víš to viď?"
,,Vím," usmál se blonďák.
Pohnul se aby se vyprostil z horkého objetí a mohl ho tak znovu líbat. Tentokrát si ruce nechal volné a přemístil je k Sasukeho knoflíku a zipu u kalhot. Dostal se mu do nich opravdu rychle, a pak jednu ze svých dlaní zasunul pod ně, do jeho rozkroku. Začal mu přes látku trenýrek třít penis. Kdyby nechtěl, ani by se nemusel moc snažit, a jeho přítel by se vzrušil. Jenže právě protože chtěl a dával si opravdu záležet na tom, aby mu bylo hodně příjemně to pro Sasukeho bylo ještě daleko intenzivnější. Nebylo to tak dlouho, co spolu spali naposledy, a přesto oba vnímali ten žár a nezkrotnou touhu, která se jich zmocňovala. Nechtěl už dál prodlužovat své, ani Sasukeho očekávání a tak pravičkou, kterou ho zatím jen hladil přes trenky vklouzl přímo pod ně, a vytáhl z nich ven Sasukeho napružený penis. Levačkou ho pohladil po tváři a tím docílil toho, že jeho oblažovaný přítel otevřel oči, a podíval se mu do obličeje. Naruto neuhnul pohledem, jen se zase olízl a začal Sasukemu honit. Ten znovu zavřel oči, trochu se zaklonil, opřel se mu rukama o kolena a nechal se uspokojovat. Naruto si ho tiše prohlížel, jeho štíhlé tělo, zrudlý obličej a stále nepřestával v práci své ruky. Teprve když pustil jeho penis si všiml Sasukeho rychlé reakce. Černé oči otevřené dokořán, a v nich otázka. Naruto se ale jen usmál, nadzvedl hubeného kluka ze svých kolenou a položil ho na postel. Stáhl z něj kalhoty i se spodním prádlem a odhodil je na zem. Pak se nad ním zapřel o ruce, natiskl se mu do nahého klína a začal ho jemně třít.
,,Ty... Na... Naru...? Naruto?"
,,Ano?"
,,Je mi trapný to byť jen zmiňovat ale... Nějak mi připadá že ti to fakt dobře jde."
,,No to víš, učím se."
Sasuke na něj nechápavě koukal.
,,Od tebe."
,,No, ale my jsme toho spolu moc... ještě... ne to..."
,,Fajn, přiznávám že jsem si o tom něco přečetl. Ale aby sis nemyslel, né že bych si nad tím honil. Jen jsem prostě chtěl... aby se ti to semnou víc líbilo."
,,Panejo, děkuju," culil se Sasuke.
,,Jo, pro tebe cokoliv, kdykoliv. Však víš," Naruto se napřímil a svlékl se z trička.
Sasuke natáhl ruce, ale nebylo to gesto, kterým by ho vyzýval k pokračování milostných hrátek. A přesto jej Naruto naprosto přesně pochopil. Podal mu své ruce. Sasuke je mlčky prohlížel, a čím víc je zkoumal, tím se tvářil spokojeněji. Aby taky ne, od toho incidentu co se pořezal kvůli Jiraiyovým slovům už to neudělal a taky doufal, že už ani neudělá. Teď už by ta tichá, kovová přítelkyně měla zůstat do konce života o hladu...
,,Ani na nohou žádné nové nemám," oznámil hrdě.
,,Jsi úžasnej. Jen tak dál," odpověděl mu tiše a pokynul mu aby se sklonil k jeho obličeji.
Naruto nezaváhal, a zamířil si pro další z dnešních polibků. Pomalu se Sasukemu pohyboval v klíně, ten tiše sténal a i on sám už cítil jak je vzrušený. Cítil svůj tvrdý, tepající úd, který se dožadoval pozornosti. Nechtěl ale pro dnešek nikam spěchat. Stáhl se ze Sasukeho těla, rukou mu opět začal laskat penis a prostředníčkem druhé ruky začal kroužit kolem vstupu do jeho těla. Dráždil ho, hladil, a hned potom si podal lahvičku s dávkovačem, aby si na prsty vymáčkl trochu lubrikantu, a mohl tak v dnešním přídělu tělesné rozkoše postoupit o krůček dál. Vnikl natřenými prsty do Sasukeho horkého těla a pomalu ho připravoval na poněkud tvrdší průnik. Pak ze sebe stáhl kalhoty i boxerky a klekl si nad svého černovlasého přítele. Trochu si ho nadzvedl v bocích, přiložil penis k jeho konečníku a začal se tlačit dovnitř. Sasuke se krásně uvolnil, takže se spojením neměli sebemenší potíže. Když se do něj do půle dostal, chytl ho pod koleny a tím trochu nadzdvihl, takže do něj pak vklouzl celou svou délkou. Znovu se zadíval na ten zrudlý obličej, jeho slastí zastřené oči, pootevřená ústa a začal pomalu přirážet. Sasuke si zakryl ústa rukou, aby nebyly slyšet příliš hlasité steny. Přeci jen je ještě den, a dole lokál plný lidí... Naruto věděl, proč se snažil o dlouhou předehru. Bylo mu jasné že jakmile vklouzne do Sasukeho těla a začne ho milovat, bude stačit jen chvíle než-
,,Sakra... Promiň ale už..." jenže Sasuke se jen usmál, objal ho a začal mu pánví vycházet vstříc, aby se Naruto dokonale uspokojil.
Cítil se mizerně, že byl hotový tak rychle. Jenže to co tu předtím prováděl a ten Sasukeho výraz když do něj vnikl ho neuvěřitelně vzrušil. Naruto z něj vytáhl svůj úd a posadil se. Lokty si opřel o kolena a složil hlavu do dlaní.
,,Líbilo se mi to," podotkl Sasuke, ačkoliv vyvrcholit nestihl.
,,Jo, to tak. A to jsem si dával záležet," bručel.
,,Tak si dávej záležet dál," zašeptal mu Sasuke do ucha a políbil ho na něj.
Naruto se k němu otočil. Viděl ty ohníčky co se mu rozhořely v očích i jeho tvrdý penis, který už jen čekal co bude dál. Znovu sáhl po lubrikantu, ale tentokrát ho nepoužil na Sasukeho. S pohledem stále upřeným do jeho obličeje si promazal konečník a tím mu dal jasně najevo, co se teď chystá udělat. Když se cítil připravený, jen si nad Sasukeho klekl, a zavedl si jeho penis do svého těla. Musel uznat že takhle to má taky rád. Cítit jak se Sasukeho mohutné přirození pohybuje v jeho těle. A protože už měl první intenzivní prožitek za sebou, pevně se soustředil na to, aby si Sasuke taky užil svoje. Naruto už na něm kmital opravdu rychle a stále nepřestával sledovat jeho výrazy. Sasuke měl ovšem výdrž, ať už se vzala kdekoliv, takže v momentě kdy se udělal přímo v Narutově těle, byl i blonďák podruhé na hraně. Takže pak už stačil jen žhavý polibek a pár pohybů Sasukeho ruky.
Tiše vedle sebe leželi úplně odvaření na posteli.
,,Myslím že by nebylo od věci abych se sesbíral a šel zas dolů pomáhat, ale asi se fakt nezvednu," oznámil Naruto.
,,Tak se nezvedej," broukl Sasuke, přitulil se k němu a sáhl po peřině aby jejich nahá, rozehřátá těla přikryl.
,,To není úplně dobrej nápad, já usnu."
,,Tak usneš, no. Oni to pochopí když tam už pro dnešek nepřijdeš, ne?"
,,Oni? Oni určitě."
Od doby kdy zjistili co všechno je tam, za zdí, co všechno jim dává křídla, se touha a láska prostě jen tak, samy od sebe začaly násobit.
Komentáře
Přehled komentářů
Po tak dlouhé době jsem opět tu!:D jak já jsem už pozapoměla na staré dobré časy :) nevěřila jsem že stále někdo píše :) tě moc obdivuji že jsi to stále vydržela :-))) Tak křehký vztah .) taková jemnost .) už dlouho jsem to neviděla krásné.
...
(Eisha, 5. 1. 2014 0:59)Kya ^^... sice bývám paranoidní, ale vůbec se mi nelíbí je Narutovo zlepšení a milý vysokoškolák.
Ty vole:O
(Goldie., 3. 1. 2014 0:11)To boli úžasné:3 prečítal. Som všetko za jeden den a teraz som ta ktorá tiež čaká-.-
:DD
(Panthera1/Kameko, 2. 1. 2014 12:32)Poslední díly mi připadají jako velká křišťálová koule, ve které je vše jen dobré. A my už jen čekáme, než někomu spadne na zem, roztříští se a pak bude čekat, než ji někdo poskládá nazpět...
no neke !
(sisi/ctenar, 8. 1. 2014 0:35)