Ptáčata;kapitola devátá
I člověk jako on se potýká s faktem, že některé lidi není možno úplně pochopit. Jediné co můžeme udělat je zvyknout si na ně, přijmout je... a milovat je.
Naruto:
Vypadalo to už na jeden z těch poslední dní, kdy se dá vysedávat tady nahoře - na školní střeše. Naruto tiše pokuřoval, myšlenky rozfoukané jako mraky na nebi, když tu vrzly dveře. Chvíli se nikdo neozval, tak radši cigaretu zahodil.
,,To jsem já."
Jen ho slyšel, usmál se a sotva se Sasuke vyloupl do jeho zorného pole a usadil se, nijak se nerozpakoval, natáhl se a položil mu hlavu do klína. Uchiha se také usmíval. Bylo to příjemné, být zase na chvíli osobou, kterou někdo potřebuje, a tak mu začal čechrat vlasy. Naruto krátce zavrněl, jako spokojený kocour. Nechal se chvíli laskat a pak položil otázku která ho pálila na jazyku už od chvíle kdy sem Sasuke přišel.
,,Jak to máš... teď doma?"
,,Jsem tu s tebou, jsem celej a spokojenej. Tak bych si troufl říct, že to ujde."
,,To jsem rád."
Naruto na chvíli zapřemýšlel, a pak se přeci jenom zeptal detailněji.
,,Co vaši? Tvůj... no, tamten magor... netuší nic?"
,,Mámě je jedno co dělám, ačkoliv si myslím, že by mu to naprášila. A otec? Od posledně je klid, asi mu udělalo dobře že jsem se během dne věnoval dvěma hezkejm holkám," ušklíbl se.
,,Dávej si na to pozor."
,,Na co?"
,,Hlídej si, ať se v tom nezamotáš, prosím."
,,To je dobrý, mám to pod kontrolou. Snad nežárlíš?" řekl Sasuke a rošťácky na blonďáka vyplázl svůj jazyk.
,,Po tom sexu co jsme nedávno měli? Myslim že v tvym případě na ženský už nikdy žárlit nebudu."
,,Říkáš líbilo jo? Tak to bychom si to měli brzy zopakovat. Už mi to chybí."
,,Nechci být z nás dvou ten moudřejší, ale nech tomu ještě nějaký čas. Fakt mám strach aby to neruplo."
,,Ne. Naše krytí jsou skvělý holky. Dávám si bacha a ony by to na nás nikdy neřekly."
,,Ony?!"
,,No... Hinata a Sakura..."
,,Tak moment!" Naruto se mu zvedl z klína a posadil se. ,,Co jsi sakra Sakuře vyklopil?! Je mi jasný že Hin něco tuší, jinak by ti nepomohla, ale Sakura? Ta drbna?! Nehrabe ti?!?"
,,Hrabe. Komu ne? Prostě mě prokoukla, no. A taky mi říkala, že to celkem vysvětluje proč ses o nic nepokusil, když tě tolikrát zkoušela sbalit," uchechtl se Sasuke.
,,No to snad nemyslíš vážně?!"
,,He???"
Naruto vypěnil. Okamžitě se postavil na nohy a šokovaně na něj zíral. Řekl Sasukemu to, co nikdy nikomu jinému. Ukázal mu to, co vždycky přede všemi skrýval, a on si prostě pak jde, a na potkání to vyklopí první drbně? Naruto se dal do pohybu, aby se odsud dostal. Nechtěl se s ním hádat, vždyť o to by to bylo ještě horší, ale byl najednou strašně nešťastný a zklamaný. On křičet nechtěl, zato jeho nitro se do to surově opřelo.
ZAHAJTE EVAKUACI!!! BLÍŽÍ SE HURIKÁN!!!
,,Kam jdeš?" vyjekl překvapeně Sasuke.
,,Daleko! Pryč od tebe!"
,,Cože?! Co jsem provedl? Naruto-"
,,Nemluv na mě!" vyjekl blonďatý.
Sasuke se zarazil v načatém pohybu. Zůstal se jen oněměle dívat na Narutova mizející záda, a blonďák za sebou nezapomněl pořádně třísknout těmi těžkými kovovými dveřmi, které vedou na střechu.
Musím pryč, rychle, rychle, rychle pryč! Naruto se hnal dolů, k šatnám u tělocvičny. Tam popadl svou tašku a vyběhl ze dveří. Chtěl vypadnout ze školy a bývalo by mu bylo jedno, kam teď půjde. Nepřemýšlel ani nad tím co se stane, pokud to někdo nahlásí jeho opatrovníkovi. Tohle bral jako zradu, která bolela víc, než cokoliv jiného, co může přinést budoucnost. Chtěl se vytratit, ale s jednou věcí nepočítal. Ač se snažil sebevíc, nakonec ten syčící hlas k jeho uším dolehl.
,,Ty pitomče, zastav sakra!" Sasuke ho chytl za rukáv mikiny a trhnul s ním, aby ho zastavil.
,,Pojď!" táhl ho za sebou dokud ho nedovláčel zpět do šatny odkud před chvíli vyběhl a kde teď, v průběhu hodiny, nebyla ani noha.
,,Co blbneš? Co plašíš? Nic neví! Vůbec nic jsem jí neřekl, přísahám! Ta holka to jenom tuší! Nic jsem jí nepověděl! Ani o sobě, ani o tobě."
Naruto měl pořád zaječí úmysly. Chtěl pryč a tak šla ta slova z velké části mimo něj.
,,Hej!!!" Sasuke zvýšil hlas a luskl mu prsty před obličejem.
,,Sakura se nezdá, ale je hodně chytrá. A co hlavně - není slepá. Pár věcí ví, ale přísahám, že je nemá ode mě. Chápeme?"
Tahle slova už k jeho uším dosáhla. Narutovi se začal zklidňovat tep. Takže se na něj... opravdu může spolehnout?
,,Omlouvám se..." vypadlo z něj.
,,To je dobrý, ale prosím tě, příště takhle neutíkej, vyděsil jsi mě. A navíc nejsem moc dobrej sprinter," usmál se Sasuke.
,,Tak co? Vrátíme se zpátky nahoru?"
,,Dobře."
Jen kus svého světa, a v něm tebe. Kus půdy, tvá a má duše. A pak už jen směrem na věčnost, k horoucímu peklu.
Sasuke:
Zbytek hodiny tělocviku proseděli na střeše, Sasuke Naruta uvelebeného, s hlavou na svém klíně, přesně jako před tím, než se bezdůvodně tak rozohnil. Užívali se tyhle poslední chvíle. Brzy začne mrznout, přijde zima a tak do jara o tyhle chviličky kdy se mají pro sebe, přijdou.
,,Víš co bych chtěl?" ozval se najednou blonďatý.
,,Nevím. Povíš mi to?"
,,Žít klidnej život. Bejt prostě někde úplně jinde a všechny ty sračky nechat tady."
,,Takže i mě?"
,,Říkal jsem KLIDNEJ život Sasuke. Což předpokládá TEBE v NĚM."
,,To je krásná představa. Být někde spolu, jenom ty a já a nijak časově omezeni."
,,Nemusí zůstat u představ."
,,Dokud ani jeden z nás nepracuje, tak je to jenom nádherná vize, Naruto."
,,Zatím. Ale chci věřit tomu, že z ní jednou bude realita. Toho se držím víš? A hele-" Naruto vyhrnul rukávy.
,,Co přesně mi teď ukazuješ?"
,,Že to od toho dne který jsme strávili spolu... zvládám. Když je mi smutno a svíraj se mi plíce, myslím na tebe, a zalezu si pod peřinu na ten futon. Od posledně jsem nebyl schopný ho uklidit. Uklidňuje mě ho tam mít a vědět... Že se tam spolu někdy příště budeme milovat."
Sasuke se na ty dvě bledé ruce plné jizev usmál. Opravdu tam nebylo ani stopy po čerstvých ranách.
,,To jsem moc rád. Naruto, mohl bys mi něco slíbit?"
,,Hm?"
,,Že už s tím přestaneš úplně."
,,To nemůžu..."
,,Jsem tu pro tebe. Neustále."
,,Já to vím. A taky na to pořád myslím. A vím, že ti můžu slíbit, že se budu ze všech sil snažit toho nechat. Ale nemůžu ti slíbit, že už to nikdy neudělám. Já se znám. Když se stane něco zlýho, tak ten slib bez zaváhání poruším."
,,Proč by se mělo stát něco zlýho?"
,,Řekněme, tedy, ač jsem ateista, že Bůh si na mě zased."
,,Jak tohle prosím tě myslíš?"
,,No, víš jak... Zabiju rodiče, kmotr by nejradši zabil mě, kdyby to nebylo protizákonný a až doteď jsem byl sám, protože jsem se bál. Myslím tím že jsem ještě nikdy neměl takový vztah jako s tebou, se vším všudy, s celou pravdou a vším tím hnusem, který si sebou vláčím."
,,Omyl. Nezabil jsi je, byl jsi nenarozené dítě, a byla to nehoda. A z čistě logickýho hlediska to vidím tak, že tvůj kmotr miloval tvou maminku a proto hází všechnu vinu na tebe. Není schopný se s tím vyrovnat, tak potřebuje někoho, na koho by to hodil. Oběť, co se nebude bránit. A ty jsi ze všech ta nejlepší. Jsi syn chlapa, co mu odloudil holku."
,,Ty bys měl psát romány, hele."
,,To tě tohle řešení fakt nikdy nenapadlo? Já už nad tím uvažoval několikrát. Nikdy ses ho na své rodiče neptal? Nemluvil jsi s ním o nich?"
,,Ale jo... Jako škvrně určitě. Jenže už si to nepamatuju."
,,Tak víš co? Schválně to na něj příště vybal, až se bude snažit ti ubližovat. Vsadím se, že se nepletu."
,,Když se ve mně nakupí dost odvahy to v tu chvíli pronést, tak se zeptám," vydechl blonďák a na chvíli zavřel oči.
Sasuke ho hladil ve vlasech a přemýšlel nad tím, jak si mu ve své situaci vůbec dovoluje radit, ale už byl takový. Zničil by sám sebe pro osobu, kterou miluje. Klidně se bude trápit, pokud bude Naruto v pořádku. Zavzpomínal na časy kdy tomu tak skutečně bylo. Kdy byl jenom sekundu od okamžiku kdy by kvůli někomu jinému se vším praštil... Ne. Tentokrát si svou lásku vzít nenechá. Naruta už mu neseberou. A kdyby se o to někdo ... kdyby se o to jeho otec pokusil, pokud by se to dozvěděl a chtěl je odloučit, tak se tentokrát... opravdu radši nechá zabít.
Nepřipomínejte nám jak jsme se cítili předtím, než byl život skutečný. Vypůjčíme si trochu času a v momentě kdy dostihneme eufórii... budeme konečně volní.
Naruto:
Seděl tiše u okna, a pozoroval okolí. Vlastně... ne tak docela. Někoho vyhlížel. Začínal prosinec, ale při tom sněhovém marastu a nepřetržité vánici které venku vládly byste řekli , že je zimní období přinejmenším v polovině. Viděl sotva na zápraží vlastního bytu, ale přesto se nemohl od toho okna odtrhnout. Tedy vpravdě mohl - ale nechtěl. A pak se v sypající se bílé vynořil obrys lidské postavy. Blonďák vystartoval ke dveřím a když je otevřel, stála už ta mužská osoba na prahu, s rukou zvedlou v gestu zaklepání. Chňapnul ho za šálu, vtáhl ho do bytu a zabouchl za nimi. Věděl že je nikdo vidět nemohl. Prohlédl si Sasukeho zimou zčervenalý obličej, pak mu stáhl šálu, sundal čepici, a přiložil mu ruce k tvářím.
,,Tak?"
,,Už odjeli. Ale jsem mrtvej strachy. No, ono jestli na to někdo přijde, tak budu mrtvej doopravdy."
,,Já říkal že jsme to měli vymyslet jinak. Mohl jsem jít já k vám."
,,Naruto na to si opravdu netroufám. A zvlášť když je tam brácha."
,,Cos mu vlastně nabulíkoval?"
,,Že se odplížím k Hinatě a aby mě neprásknul. Je na něj spolehnutí. Ale kdyby to z něj otec nějak dostal, je Itachi přesvědčenej o tom, že trávím víkend s holkou."
,,Šikovná hlavička."
,,Viď?"
Naruto se usmíval. Nevypadal, že by se ho chystal pustit.
,,Svleču si kabát jo?"
,,Můžu si tě svléct já?"
,,Ty chceš..? Hned..?"
Naruto nemusel ani odpovědět, jen ho začal líbat, a bylo jasno.
Každý chceme zbořit zdi, které obklopují naše milované. Málokdo si ale uvědomíme že pokud to uděláme, budeme se z toho muset zodpovídat. Když shodíme ochraný val, nejsme schopní nechat toho druhého, nechráněného, jen tak odejít.
Komentáře
Přehled komentářů
Tak jsem si řekla, že si nechám tento dílek nepřečtený a přečtu hi s dalším...ale tak dlouho nevydržím...na další se těším jako sestřička na lízátko..tak šup s nim sem...>_<
...
(Eisha, 5. 11. 2013 0:53)Krása :'3 já nechci aby se to kazilo. Bojím se, že mám až moc správný pocit, že teď přichází to, co nikdo nechceme.
jojojo
(pani_Lucie, 4. 11. 2013 22:38)Mladí po dlouhém půstu a víkend před nima, tak doufám, že to podle toho bude vypadat;))
-,-"
(Katana, 4. 11. 2013 21:19)ty to usekneš v tom nejlepším -,- :D prosím další díl a ať se nic nepokazí :D
.
(Nina, 4. 11. 2013 16:12)Takhle to utnout v nejlepším, mmmmmmmmm, tak to se nemůžu dočkat dalšího dílku
To byl zas nápad...
(Panthera1, 8. 11. 2013 23:27)