Profesionální Společník: 20)Poslední sbohem
8. 10. 2013
,,Máme všechno?"
,,Myslím že ano."
,,Určitě?"
,,Zcela jistě. Tak jedeme."
Gaara a Naruto právě vyráželi k radnici, kterou si blonďákův nejlepší přítel a jeho dívka vybrali jako místo, kde se jejich životy svážou dohromady. Bylo devatenáctého, pár dní před tím, než oficiálně začne podzim. Jenže na to modrooký mladík nemyslel. Hlavou se mu honil jiný scénář. Sám nevěděl, jak bude na Kibově svatbě reagovat, ale pevně věřil že s Gaarou po boku to vůbec nebude tak kruté, za jaké to měl, když mu Kiba ten fakt oznámil. A pak ještě ta věc... V koutku srdce zastrčená, ten fakt že ON dnes odlétá, a pak už ho s největší pravděpodobností nikdy neuvidí...
Obřad byl krásný, slavnostnější, než by do Kiby a Ino řekl. Přišlo mu že pozvali snad půlku města. Když do té místnosti vkročili, Naruto si záměrně vybral místo v rohu, aby na něj bylo co nejméně vidět. Netušil jak se bude tvářit. Sice měl už od rána na tváři široký úsměv a zůstal mu i teď, strašně to Kibovi přál, ale sám věděl, jak jsou jeho emoce nevypočitatelné. Stačí jakákoliv narážka nebo vzpomínka, úsměv opadne a radost se zbortí. Jenže Gaara jako by to snad tušil, popostrčil Naruta před sebe, opřel se o stěnu, objal svého blonďatého přítele kolem pasu a natiskl ho k sobě.
Jo. Tvůj svět je momentálně v pořádku. Neboj se, šeptalo Srdce.
,,Sluší jim to viď?" nadhodil aniž by se přestal jak navenek, tak uvnitř usmívat.
,,Moc," přiznal Gaara.
Nějakou dobu trvalo, než se oddávající dostal k tomu berete si...?
A Kiba s Ino ke svému ANO.
Naruto dělal co mohl. Usmíval se, pálilo ho v hrdle a přesvědčoval se že chlapi na veřejnosti nebrečí. Marně.
Přes zvedlé koutky úst mu začaly stékat slzy. Byl za ně šťastný. A byl vděčný za všechno, co mu přátelství s Kibou dalo, a vzalo.
,,Na," rudovlasý mu se stejným úsměvem jako měl on, podal kapesník.
Gaara měl chuť se nahlas zasmát, protože potoky Narutových slz rozbrečely nejednoho přihlížejícího - a to si přitom myslel, že na něj v tom koutě nikdo neuvidí.
Blonďák jim nechtěl do toho obřadu smrkat, tak se snažil oči i nos jenom utírat.
A pak přišlo "Polibte nevěstu" a sál propupkl v hromový jásot a tleskání.
Bylo to samé objímání a gratulace. Vyprovodili je před radnici a Kiba zahromoval:
,,A teď to jdeme pořádně rozjet!"
A tak svatebčané nasedli do aut, a všichni do jednoho se odebrali do pronajatého sálu, kde měla oslava dnešní svatby pokračovat.
Naruto se držel u Gaary celý zbytek dne, i část počínající noci. Bál se být někde sám. Jistota je jistota. Taky chtěl mluvit s Kibou, ale toho si věčně někdo na něco "půjčoval" takže k tomu neměl příležitost od chvíle kdy mu v radniční místnosti gratuloval k sňatku a kdy s ním u oběda prohodil několik slov.
Gaara si všiml Narutovy roztěkanosti, a tak aby ho přivedl na jiné, lepší myšlenky, ho vytáhl na parket, aby si s ním zatancoval.
,,Uf! Musím na vzduch!" zahulákal na Gaaru po nějakém čase, aby ho bylo přes tu hlasitou hudbu vůbec slyšet.
,,Jasně! Jdu něco sníst, přijdu za tebou!" oznámil mu přes halas dotyčný, a tak se po delší době oddělili.
Naruto zamířil přímo na terasu. Otevřel prosklené dveře a jakmile je za sebou zavřel, hudba téměř ztichla. Byly slyšet jen občasné basy, a lidský mumraj v místnosti.
,,Kyslíííííík," vydechl Naruto, nohy utancované, ale srdce téměř spokojené.
Opřel se o zábradlí terasy a pohlédl dolů pod sebe. Ani to nebyla moc velká výška. Kdyby tudy chtěl někdo zdrhnout nebo se sem vetřít, mohl by.
,,Naruto!" ozval se veselý hlas, který ale nepatřil člověku, který slíbil že sem za ním dorazí.
,,Jé Kibo! Sháním tě už dobře tak... Fajn, od chvíle co jsme snědli slavnostní oběd."
Kiba se zasmál, a automatickým způsobem, který až nepříjemně připomínal JEHO, mu pocuchal vlasy.
,,No, už jsem gratuloval, ale jednou není nikdy dost v těhle případech, takže ještě jednou, ať vám to všechno vyjde."
,,Díky. Vynasnažíme se."
Kiba se opřel o zábradlí vedle něj.
,,Co tu vlastně hledáš?"
,,Ale... Pár kamarádů se rozhodlo unést mi nevěstu, tak jsem jim chtěl dát příležitost."
,,Věříš jí? Nemáš o ní strach?"
,,Kdepak. Když se Ino něco nelíbí, dá to nahlas najevo. Myslím že v tomhle případě je všechny zmlátí na jednu hromadu a pak mi přijde říct, jestli je chci dorazit sám, nebo to má udělat ona."
Pak se oba mladíci rozesmáli.
,,Ty, Naru... Nevrtalo ti to hlavou?"
,,Co?"
,,Že jsem tě nežádal abys mi šel za svědka."
,,Trochu jo."
,,Myslel jsem si to. To Ino, víš? Z mého vyprávění jí velice rychle došlo... jaký vztah jsi ke mě dřív měl."
,,Ajaj. Nemá mě ráda co?"
,,Naopak. Nechtěla abys trpěl. Ze začátku měla i obavy jestli je moudré abych tě zval."
,,Máš skvělou ženu."
,,Já vím."
,,A co nějaké Naruťácké téma? Nepovíš mi nic o svém novém objevu?" zasmál se mladý ženich.
,,To není nový objev. My se známe už poměrně dlouhou dobu. Jen tu cestu k sobě jsme asi našli až teď."
,,Asi?"
,,Nerad bych aby se o tom dozvěděl, ale jsou tu jisté pochyby."
,,Pochyby?"
,,Víš... Takhle jsem v klidu, a rozhodnutý. Jenže v mém životě byl ještě nedávno někdo další. Někdo jiný, koho jsem skutečně miloval."
,,Bojíš se že děláš chybu?"
,,Ne. To už mě přešlo. Obavy nic dobrého nepřinesou. Jen si nějak nejsem jistý posledním rozhodnutím."
,,Kterým?"
,,Nechat toho člověka... odejít bez rozloučení."
,,Tak... se rozluč."
,,No, v tom to právě je. Já tak nějak tuším, že když ho uvidím... Zahodím všechno co mám a budu chtít být s ním."
,,Aha. Miluješ dva lidi a nevíš koho si vybrat."
,,Počkej, ty to nechápeš. Já už si vybral. Jenže moje srdce ne."
,,Tohle je hodně komplikovaný i na mě."
,,Kibo... Kdybys potkal dva lidi... Každýho v jiný čas, každý by byl úplně jiný a tys je oba miloval... Jak by sis vybral? Koho z nich? Já totiž nevím."
,,Já... Já bych si vybral toho, do kterého bych se zamiloval později."
,,Proč?!" Narutovi se roztepalo srdce.
Nebyl si jistý že chce slyšet odpověď. Protože v případě "Uzumaki" by to znamenalo JEHO.
,,To je prosté. Protože kdybys byl do té první osoby skutečně zamilovaný, tak bys tu druhou nikdy nemohl milovat."
Kiba se přátelsky usmál. Bral to jen jako dobrou radu a vůbec mu nedocházelo, že pro Naruta je tohle daleko víc.
,,Ko- Kolik je hodin?"
,,Bude čtvrt na devět. Proč?"
,,Musím na letiště."
,,Cože? Naruto jsi v pořádku?"
Kiba mu sáhl na rameno a cítil jak se chvěje.
Snad jsem teď neřekl nic co by... Oh, to snad ne!
,,Naruto poslouchej! Tak bych to udělal já! Ty jsi přeci úplně jiný člověk! Neblbni! Máš skvělýho kluka tak nepřemýšlej nad někým, kdo od tebe odjíždí pryč! Sakra slyšíš?"
Naruto nevypadal že by byl úplně při smyslech, ale slyšel ho.
,,Máš pravdu."
,,Co?"
,,Máš naprostou pravdu. Miluju je oba. Ale toho DRUHÉHO víc. Vybral jsem si mezi tím co bylo nesnadné a bolestivé a tím, co pro mě bylo jisté a pokojné."
,,Naruto přestaň! Zmlkni a poslouchej!" Kiba začal být vážný a mluvil beze srandy.
,,Přeháníš to. Úplně zbytečně si komplikuješ život. Uvažuj. Když půjdeš, co získáš? A co naopak ztratíš? Dokážeš se s tím pak vyrovnat?" okřikl ho Kiba.
,,Naruto, běž," ozvalo se od prosklených dveří.
Jak dlouho jsi tam stál? Tohle... To ne...
,,Gaaro..."
,,Seber se, a utíkej za ním. Nechci abys kvůli mě něčeho litoval."
Chvíli stál jako vytesaný z kamene. Pak se pohnul.
,,Zavolám ti! Do hodiny ti zavolám!" pronesl Naruto roztřeseně Gaarovým směrem, pak se kolem obou mladých mužů prosmýkl, otevřel si dveře a vběhl do sálu mezi svatebčany.
,,Promiň že to říkám... ale asi ho miluješ daleko víc, než on tebe," šeptl smutně Kiba a také se vrátil do sálu.
,,Já vím," vydechl Gaara a šel se opřít o zábradlí terasy.
Chvíli se díval dolů, dokud nespatřil blonďatého mladíka který se od budovy řítil přímo k silnici. Uvědomoval si, že to ještě neskončilo. Chápal že "Do hodiny ti zavolám! " bylo jen a pouze sobecké gesto které si ho uzurpovalo pro sebe, na horší časy. Pořád s ním počítá, protože neví jak to dopadne. Jenže pro dobro všech zúčastněných... By tohle mělo skončit.
Mezitím Naruto Uzumaki doběhl k silnici a stopnul zuřivým máváním první taxi, které projíždělo.
,,K letišti! Když to vezmete šmahem a na červenou, dám vám-" prohrabal kapsy ,,-pět tisíc!"
Starší řidič se usmál až se mu blýskly zuby. Pohodil srandovním účesem na hlavě, pravděpodobně pečlivě sestříhaným podle hrnce, a pronesl:
,,Síííííílá mláááádí!" a na ta slova se prudce rozjel a Naruto měl co dělat aby tam sebou nemrskal jako ryba na souši.
Celou cestu se modlil aby to stihl. Aby ho neprošvihl. Protože pokud se to stane... Zničí úplně všechno, do poslední tečky. Zničí to, a zůstane úplně sám. Ačkoliv s Gaarou počítá, po tom co si vyslechl věděl, že bude nefér k nim oběma, aby v tom vztahu dál pokračovali. A být jen přátelé? Jde to po tom všem vůbec?
Taxikář byl borec, který určitě patřil k nějakému týmu co tu ve městě jezdí ty pirátské závody za plného provozu. Cesta která by jindy trvala přes hodinu a čtvrt, jim zabrala necelou třičtvrtě.
Sotva muž dobrzdil u vstupu do letištní haly, Naruto mu podal peníze, a vyběhl ven. Zbývalo sotva pár minut na to aby let dohonil a zastavil HO.
Eskalátory vyběhl, ale škobrtl a zula se mu bota. Spadla dobře o deset schodů níž, jenže prostě nebyl čas jí zvednout. Tohle mělo daleko větší důležitost, než ztracená bota. A tak dál uháněl k odletům. V zatáčce zabrzdil, přečetl si tabuli jestli běží správně.
Běžel. Žádný jiný let tu dnes na devátou nebyl. Když se v dalším ohybu chodby málem přizabil, zul si tu proklatou ponožku která ho zdržovala. A tak - obutý, neobutý chvátal dál. Měl srdce v krku, hruď ho pálila, ale nepolevil. Vlítnul k odletovému prostoru a rozhlédl se.
Nikde nikdo, jen personál.
Počkat...
Ne...
Pak už stačilo jen udělat pár kroků. Prosklenou stěnou budovy viděl letadlo, které se obrací na start po runwayi. Rozjelo se, pomalu se odlepilo od země, a vzlétlo.
Je...
PRYČ.
Všechno je... pryč.
Tak málo stačilo aby ztratil úplně všechno, co mu život ve své laskavosti nabídl.
Jen tu možná stále ještě čeká někdo... komu dnes opravdu hodně ublížil. Někdo komu pár hloupými větami zlomil srdce, a s kým počítal i v momentě, co mu něco takového provedl...
Rozhlédl se, nikoho neviděl. Vytáhl telefon, a zavolal číslo, které už se mu vrylo do paměti.
,,To jsem já. Gaaro... mohl bys... pro mě přijet...? Prosím?"
,,Za chvíli jsem u tebe," bylo mu odpovězeno, a dotyčný hovor ukončil.
Naruto si tam sedl na lavičku. Vůbec netušil co by teď měl dělat a všechny ty příšerky, ty emoce a našeptávači zrovna v tu nejméně vhodnou chvíli mlčeli. Všechny do jedné si totiž byly vědomé že tohle byla ZATRACENÁ chyba.
Že už zase udělal něco... co nespraví.
Komentáře
Přehled komentářů
Já snad vyletím z kůže, to je takové napínání.... Ráda bych happyend SASUNARU, ale stejně už potřebuju další díl...miluju tě a děkuji.
smutná
(pani_Lucie, 9. 10. 2013 23:25)Naruto, modrooká pohroma na nožičkách jež zlatě září nad oceánem chaosu. Snad to Gaara taky tak lehce nevzdá...
-,-" QwQ
(Katana, 9. 10. 2013 17:13)Naruto je idiot, je to naprostej, hloupej idiot, nechápu, jak dokáže ještě po tom všem využívat Gaarovy dobroty, já bych s Gaarou být Narutem nejspíš neskončila a Sasukeho bych si vyslechla, nechápu, proč dělá takovéhle kraviny, ale přesto....chci další díl! :3
):
(Eisha, 9. 10. 2013 0:01)Fajn je to tady. Achjo, tak jsem to obrečela. Ať to skončí jakkoli, moje nejoblíbenější postava (společně s L) - Gaara trpí a horší už to být nemůže. Ještě nikdy se mi snad nestalo, že bych neměla Naruta ráda, ale tenhle jeho "sobecký" charakter, to zneužívání Gaary, urážlivost, strašně mě deptá. Pořád mu přeju šťastný konec, prožil si hodně, ale Prostě chudák Gaara. Těším se na finále. ^^
...
(terkic, 8. 10. 2013 22:54)schválně jsem si nechala minulou kapitolku a i tu dnešní na jeden den, aby mi nebylo úzko nadvakrát :( doufám, že to dopadne dobře, třeba, že Sasukemu někdo něco řekl a on ve skutečnosti neodletěl a Naruto ho někde objeví, nebo se prostě někde sejdou :( miluju tenhle příběh a ať už to dopadne jakkoliv (i když doufám, že happy endem sasunaru (osobní závislost)) tak to budu respektovat a radovat se, že si napsala skvělou povídku, která mě nadchla a hoodně zaujala :)
NO tákkkk
(Panthera1, 10. 10. 2013 9:53)