Profesionální Společník: 12)Procitnutí
2. 9. 2013
Když se Naruto ráno probral, bylo mu příjemně. Včera, po velmi citlivém rozhovoru a neuváženém polibku své vlastní pochybení zazdil kopou srandy. Naruto do té doby neměl sebemenší ponětí, že někdo kdo vypadá tak vážný jako Sasuke, může mít i tak veselou stránku.
,,Dobré ráno."
Tenhle hlas mu ale vymazal všechny myšlenky z hlavy. Ztuhl, a zadíval se ke dveřím.
,,Itachi! Co tu děláš?!"
,,Bratr mě poprosil abych sem zaskočil. Mám ti něco vyřídit, ale to počká až vstaneš. Budu hned vedle..." řekl a zmizel mu za dveřmi.
Naruto byl jako neřízená střela. Rychle si umyl obličej, hodil na sebe župan a vběhl do místnosti, kde tušil Itachiho.
,,Tak? Co se děje?" děsil se blonďák.
,,Uklidni se. Posaď se. Máš tu kávu, ještě je horká."
Naruto se tedy zklidnil a usedl naproti Itachimu. Věděl, že kdyby se dělo něco závažného, Sasuke by mu to nevyřizoval přes bratra - a kdyby se něco stalo jemu, Itachi by určitě nebyl tak neuvěřitelně klidný. Ačkoli... rozvaha a klid vždycky patřily k jeho povaze.
,,Jak jsi se vyspal?"
,,Co je se Sasukem?"
Itachi se usmál, a povzdychl si.
,,Volali mu z práce. Má neodkladné povinnosti. Moc se ti omlouvá že tě tu nechává samotného, a prý se vrátí zítra brzy ráno, a nebo, pokud to stihne, tak hodně pozdě večer. Ptal se mě jestli jsem tu za nějakým účelem a když jsem řekl, že pouze na dovolené, požádal mě, ať ti to přetlumočím."
,,No... Dík."
,,Tváříš se dost nevesele. Vadím ti?"
,,To ne... Jen jsem se na chvíli lekl že se zlobí, po tom včerejšku."
,,Myslíš to, že byl pokoj téměř obrácený naruby?"
,,Ne, my jsme se spolu včera-"
Sakra proč se mu tu zpovídáme?!
,,Vyspali?"
Naruto se málem utopil v kávě. Chybělo málo a tryskala by mu i ušima.
,,Ne! Ne ne ne ne ne ne ne!"
,,Promiň, bylo to to první, co mě napadlo. Tak proč?"
,,Nejsi nějaký moc zvědavý, Itachi?"
,,Já? Ani ne. Zato vaše pokojská ode mě vyzvídala co se tu dělo. A taky z toho tady měla hroznou radost - a teď to nemyslím ironicky. Rozplývala se když seškrabovala kusy jídla ze stěn, že pan Sasuke si konečně našel někoho, kdo ho činí šťastným. Že to za ty, roky co se sem jezdíme rekreovat, ještě nezažila."
Naruto zrudnul na nejvyšší možný stupeň.
,,My jen... trochu blbli... nic víc..."
,,Trochu... Jsi s ním rád, viď?"
,,Má cenu lhát a zapírat?"
,,Nemá," usmál se starší z bratří Uchihů.
,,Jsem. A děsí mě to."
,,Miluješ ho?"
,,Já... nevím. Co to znamená, někoho milovat? Pochybuju že má láska nějakou definici... Jen mi prostě není lhostejný. Není to tak, že chci aby mi patřil, jenom chci, abych pro něj byl důležitý. A aby zůstal v mém životě."
,,Jednoduše řečeno ho nechceš mít jen pro sebe - ale chceš aby tě potřeboval, mám pravdu?"
Naruto zahýbal rty jako ryba na suchu. Nevěděl co na to říct, protože to byla pravda. Chtěl, aby se bez něj Sasuke neobešel. Chtěl to tak, když miloval Kibu. Chtěl to tak, když se v minulosti vídal s Itachim. Chtěl to tak, když od něj posledně odcházel Gaara. Což znamená...
,,Jsi v tom až po uši, Naruto."
,,Ne... Já tohle přece nesmím... Neměl bych, vždyť... je to klient..."
,,Naruto, tohle se prostě stává. Chemie v mozku ti jasně ukáže kdo, a už nehledí jestli to je, nebo není vhodné. Láska je láska. A nezáleží na tom kdy přišla nebo v jaké formě."
,,Ale to není možný! Pokud je tohle láska, tak právě teď miluju dva lidi!"
,,Je to možné. Lady Ginevra taky milovala Artuše i Lancelota. A stejně jako ty - i ona každého z jiných důvodů."
,,Nechoď na mě s historií! Jak je tohle v reálnym světě vůbec možný? A proč sakra já?!"
,,To nevím. Ale brzy se rozhodni. Nebo ublížíš sobě, i jim."
Itachi upil ze svého hrnku kávy a stále se stejně vlídně díval na Naruta.
,,A kdopak je ta další osoba?"
,,Taky klient. Hezky se v tom máchám, co?"
,,Na to proč máš rád Sasukeho se ptát nemusím, dobře ho znám. I jeho skutečnou povahu. Ale ten druhý... co na něm je?"
,,No... Třeba tohle."
Naruto se zvedl, došel pro mobil a dal Itachimu přečíst zprávu od Gaary. Když to Uchiha dočetl, usmíval se stejně jako Naruto, když jí četl.
Asi tomu nebudeš věřit, ale nakazil jsi mě svou bezstarostností. Dnes odpoledne jsem měl obchodní jednání a čekal na jednoho vedoucího od vývojářů. A jak si tak v klidu sedím, najednou se objeví takový přisražený, uhrovitý mladík a ze mě jen bezduše vypadne: Dojdete mi už pro vašeho vedoucího? Nemám čas tu s vámi ztrácet čas. No, a on na to: Já jsem vedoucí. Nebo na to snad nevypadám? A v tu chvíli jsi hovořil mými ústy Naruto, protože ze mě vylezlo: Ne, proto jsem chtěl, abyste mi pro něj došel. Kupodivu se začal smát... a já normálně lidi fakticky nerozesmívám. Uvědomil jsem si že mě měníš. Děkuji. Těším se až se zase uvidíme. S láskou, Gaara.
,,Neznám ho. Nevím kdo, ani jaký je. Ale je znát že na tebe dost myslí, a váží si času s tebou," zhodnotil Itachi.
,,Já vím. Proto mi na něm taky tak záleží."
,,No, vzkaz jsem vyřídil, mám dopito... Půjdu si po svém. Ale kdybys něco potřeboval nebo jsi jen chtěl hodit řeč... Určitě mě tu někde odchytíš." Itachi se zvedl, a i se svým milým úsměvem opustil pokoj.
,,Co má Sasuke tak neodkladného na práci, hmm?" zabručel si pro sebe Naruto a upil ze svého hrníčku.
Tahle káva ani zdaleka nechutnala tak dobře, jako ta co má doma. Celý den se pak porůznu poflakoval, nevěděl coby, na jídlo nešel, neměl ani hlad. Sasuke ho tu nechal samotného, se všemi těmi neveselými myšlenkami.
Itachi měl pravdu. Něco k nim cítí - k oběma. Ke Gaarovi... asi především vděk. Vděk za to, že se umoudřil, vděk za všechno, co pro něj udělal, vděk za to, že ho miluje. Ale vděčností to nekončí. Je to i určitý druh přitažlivosti. Za normálních okolností, by byl přesně Narutův typ. Už co se poznali se mu líbil. Byl krásný, chytrý, i když zpočátku poněkud zatrpklý, hrubý a panovačný. Ale po tom co mu ukázal své světlé stránky prostě nešlo aby mu byl ukradený. A potom co mu pomohl po té záležitosti s Hyuugou, ho začal mít skutečně rád, protože pochopil, že mu na něm záleží. Se Sasukem to však bylo daleko jednodušší - nebyl to proces. Měl ho rád už od začátku. Choval se ohleduplně, ptal se na Narutovy názory, chtěl aby se projevoval způsobem, kterým nebude potlačovat svou osobnost, a jak zjistil, i Sasuke má mnoho krásných stránek, jen poněkud nepopsaných.
Navečer už se blonďatý společník procházel kolem hotelu a nenápadně vyhlížel rudého mustanga. Doufal, že třeba přijede dřív, těšil se na něj. Bál se být sám, protože samota ho vždy zavalila spoustou myšlenek, které by nejraději neměl.
Když se setmělo a auto se neukázalo, zhodnotil, že vážně nejspíš přijede až ráno a tak se vrátil do hotelového pokoje, umyl se, a šel si do té velké, prázdné postele lehnout sám. Snažil se rychle usnout, aby měl co nejméně času dumat nad tím, jestli miluje Sasukeho, nebo Gaaru, nebo oba, či prostě jen zmatkuje a jsou to úplně jiné pocity...
Spal, a sny měl plné obličejů, tak jako posledně, když se před spaním zaobíral citlivými myšlenkami. Bylo to zmatené, a děsivé, dokud neucítil jak se na jeho záda přitisklo horké tělo.
,,Vrátil ses... děkuju..." zamumlal v polospánku a po těch slovech úplně cítil, jak se kolem něj to teplo obemyká, cítil rty na krku a tiché šeptání slov:
,,Promiň. Už tě tu nenechám samotného."
Bylo to jako dojemná románová scéna. Jako by se k opuštěné dívce vrátil její milý přesně v ten nejvhodnější okamžik... Jenže tahle situace byla trochu jiná. Blonďatý mladík si lhal, že takové jednání nikomu neublíží. A být si blízko, to je přeci tak příjemně naplňující... Asi se měl v tu chvíli prostě skutečně probrat. Jenže místo toho, aby poslechl Rozum, který se na sebe už notný čas snažil upozornit křičením slov "Vzbuď se!", se v horké náruči přetočil, aby muži, kterého teď měl ve snu, viděl do obličeje. Byl to šok. A teprve potom vyletěl do sedu - probuzený.
,,Naruto?"
,,Kde jsem?!" rozhlížel se ve tmě zmateně, srdce mu bušilo jako splašené a po zádech mu stekl čůrek studeného potu.
,,Jsme na horách... v hotelu. Co se děje? Noční můra?"
Panečku a jaká!
Když rozpoznal Sasukeho hlas, a ve tmě se pomalu vyrýsoval obrys jeho těla, začal se uklidňovat.
,,Nechtěl jsem tě vyděsit, vrátil jsem se a šel si k tobě lehnout... Mluvil jsi na mě, myslel jsem, že o mě víš..."
Naruto si letmo vybavil horoucí objetí.
,,Věděl jen... se mi do toho něco zdálo a pak... Promiň že tě děsím."
,,Klid, to nic."
Naruto si lehnul zpátky, přikrývku si vyhrnul až k bradě. Před očima mu opět proběhl poslední vjem ze snu. Gaarovy prázdné oči.
,,Sasuke?"
,,Ano?"
,,Můžu tě o něco poprosit?"
,,Určitě."
,,Můžeš mě prosím znovu obejmout?"
Uchiha už mu neodpověděl, posunul se na posteli, zašustila peřina a Naruto byl opět sevřený v náručí, ze kterého sálalo bezpečí.
,,Nad ničím nepřemýšlej a v klidu spi. Nikomu tě nedám."
Bylo to jako slib dítěti od matky, že ho ochrání před noční můrou. Znělo to i trochu pateticky, ale v tom se Naruto nešťoural.
,,Ale asi... Ještě než zase usneš, chtěl bych zneužít tvé rozespalosti a něco ti sdělit."
,,Hm?"
,,Vím že bych to vůbec říkat neměl, takže klidně předstírej že jsi to přeslechl, ale obávám se... že jsem do tebe zamilovaný, Naruto."
,,Sasuke..."
,,Neříkej že ty do mě ne. Alespoň ne hned. Je mi jasné že tohle nesmíš... Jen... jsem potřeboval, abys to věděl."
Tohle už bylo na Narutovu psychiku příliš.
Tak už přišel... Ten čas se rozhodnout. Čas utnout to, než bude příliš pozdě, špitl Rozum.
Chyba bude znamenat bolest, která ani s časem příliš nepoleví, dodala Logika.
Milovat dva lidi - je nepřípustné, dosadilo si Svědomí.
A Srdce mlčelo, jen čím dál hlasitěji tlouklo, protože ať už si kterákoliv emoce říkala co chtěla, Naruto si v ten okamžik myslel... že se rozhodl.
Komentáře
Přehled komentářů
Asi jsem torchu mimo mísu, ale máte někdo zkušenost s Davidem? www.spolecnik-david.ic.cz Nevím, kde se zeptat.
mio dio!
(Seyana, 5. 9. 2013 19:12)
Právě jsem si na téhle kapitolovce vypěstovala nechutnou závislost... Už se nechutně moc těším na další díl :)
-> fandím Sasukemu ^_^
^^
(Eisha, 4. 9. 2013 23:42)
Ehm.. jak můžu každý den chodit na Tvůj web a přehlédnout povídku?! o_O Ta škola mě asi zničila :D.
Naprosto sladké, milé, roztomilé, zamotané a nevím co ještě :3 už se těším na další díl a veškerý vývoj. No Kiba a Itachi jsou ze hry >.< zbývá top 2, mezi kterou se nemůžu rozhodnout - vždy fandím tomu, s kým zrovna je :D. Jsem zvědavá :3 Eisha
hlasování
(nikin, 3. 9. 2013 5:50)
Jsem pro Sasana! Jdi pryč Gaaroune :D ... Nebo ne?? Chjooo oba jsou tak sladcí, komu mám fandit?! Ty to tak zamotáváš! :D Jsem napnutá jak kšandy.
Kolik to bude mít vůbec dílů Chrono??
Re: hlasování
(Chrona, 3. 9. 2013 19:15)Inu, nikin, když jsem to začínala psát, neměla jsem tušení, když jsem si pak utvořila jakousi časovou osu, vycházelo mi to tak na dvacet dílů. Jenže... Moje šílená hlava má občas nápady, které se mi zdají lepší než ty předchozí, takže konečnou cifru budu vědět... až budu před koncem. ^^
:3
(Katana, 3. 9. 2013 17:09)moc hezké, hned další díl! chodím sem každý den, doufajíc že je tu nový díl a vždycky mě mrzí, když ho dočtu :( už se těším :3
stručně
(pani_Lucie, 3. 9. 2013 10:13)
Připravená na nejhorší, doufaje v nejlepší, toužebně očekávám další dílek a nebrat zajatce.
...
(terkic, 3. 9. 2013 7:44)jako správný sasunaru fanoušek fandím víc Sasukemu, ale na druhou stranu chápu, že je to tvoje povídka a jak to ukončíš už je jen a jen na tobě :) navíc sem do týhle povídky zamilovaná až po uši a jsem moc ráda, že i když si toho měla hodně, že sis našla chvilku i na přepsání dalšího dílu, jsi ohromná :)
Profesionální společník
(Marta, 7. 9. 2013 10:15)