,,Maximální síla! Posvěcený úder!" s tím skolil první cvičné monstrum.

Jak se jich objevovalo víc, přestal stíhat posvěcené údery a jen se kolem sebe oháněl.

,,Obřad vymítání!" houkl Sasuke.

Zpod jeho nohou začala tryskat duhová záře, která posléze nabyla tvaru kruhu asi desetimetrového průměru. Bylo slyšet kvílení bestií. Každá, která se nacházela uvnitř kruhu, byla rozmetána na prach neviditelnou silou.

,,Hustý!" pronesl Naruto do nastalého ticha.

,,Líbilo?"

,,A jak!"

,,Tak to doufám že od příště se budeš věnovat pouze mě," usmál se černovlasý.

,,Rozhodně to ještě nejsou veškeré mé schopnosti."

,,Co ještě umíš?" vydechl Naruto a doširoka rozevřel své andělské oči.

,,To se všechno dozvíš časem," řekl Sasuke a oklepal se.

,,Děje se něco?"

,,Asi..." zašeptal, a pak naklonil hlavu na stranu jako jelen, který se zaposlouchal do zvuků lesa.

,,Naruto ruku!" zavelel.

Blonďák k němu bleskurychle přiskočil a svou dlaní vklouzl do jeho.

,,Hinata volá o pomoc. Tohle bude vážně, budu muset použít sebeobětování. Buď ve střehu Naruto."

Sotva se ocitli v ruinách jakéhosi města, Naruto nahodil bariéru, posvětil Sasukeho meč a dodal mu rychlost. Démoni se blížili, v dálce viděli bránící se crusaderku a Shikamara, její Zdroj. Oba byli pokrytí šrámy a vypadali že se už dlouho neudrží.

,,Rituál sebeobětování," vyslovil Sasuke.

To co vyšlehlo z jeho těla, vypadalo jako rudé nitě. Byli tři. První se ovázala kolem zápěstí Naruta, další kolem Hinatina pasu a poslední svázala Shikamarův kotník. Sasuke bolestně zasyčel. Na jeho těle se začaly otevírat rány. Netrvalo ani minutu a i někdo jako je Naruto pochopil, o co tu kráčí. Svázal je k sobě, a veškeré rány které jim nepřátelé udělili, se přenesly na Sasukeho. Blonďák měl opravdu co dělat aby se stíhal démonům vyhýbat a do toho ještě léčit svého partnera. Vydatně mu pomáhal i Shikamaru, díky Uchihovu rituálu nemusel mít o Hinatu starost a tak se zaměřil na pomoc jejich spojenci. Rohaté bestie umíraly jedna po druhé, ale i Sasuke ztrácel na hbitosti, ačkoli ho léčili, přestávalo to stačit.

,,No tak Naruto, soustřeď se!" zavrčel Uchiha, když se po několika bestiích ohnal štítem.

,,Já se snažím!" ozvalo se plačtivě.

Strašně ho mrzelo že to zase nedokáže. Že znovu uvidí to zklamání v očích muže, kterého tolik miluje.

,,Obřad vymítání!" zavelel Sasuke a obludy v jeho okruhu se rozpadly na prach.

Snad ve stejném okamžiku jako bylo místo vyčištěno, přiskočil Sasuke k Narutovi, zabodl mu meč vedle nohy, pravačkou si ho za pas přitáhl k tělu a začal ho zuřivě líbat. Narutovi se přestal točit svět. Právě se vznášel na obláčku štěstí v daleké dimenzi zamilovaných. Cítil jak se Uchihův jazyk prohání jeho ústy a pak ho opouští... Blonďák se vrátil do reality, a hned potom zaostřil na démona který ho, bez efektu, čímsi tloukl do lýtka. Sasukemu se podlomily nohy. Naruto se rozhlédl v té bezvýchodné situaci, a řekl první věc, která se mu vybavila v mysli.

,,Destrukce černých duší," rozpadlé město v okruhu několika kilometrů zazářilo, démoni zmizeli a zůstalo jen prázdno a ticho.

,,Svatá půda," vypadlo z něj.

Místo kde ti čtyři stáli ožilo vlastním životem. Jejich rány se začaly hojit, na zčernalé zemi pod jejich nohama rozkvetla tráva a drobné květiny. Světlo zhaslo a Naruto se skácel na zem.

,,Neuvěřitelný," podotkl šokovaný Shikamaru.

,,On je v něm, viď?" rozklepala se modrovlasá crusaderka.

,,Bez pochyby," potvrdil jim Sasuke a vzal bezvědomé tělo do náruče.

,,Bude v pořádku, jen toho bylo moc."

,,O co ti jde Uchiho?" zavrčel hnědovlásek.

,,Hlavně mi netvrď že ho chceš vzkřísit."

Sasuke neodpověděl. Vlastně sám nevěděl co chce. Dřív předpokládal že by byl schopen čehokoli, jen aby se vrátil, ačkoli byl... jaký byl. A byla pravda že si vybíral nové Zdroje pouze podle toho, jestli obsahovali část jeho roztříštěné duše. Nikdo z nich dlouho nevydržel. Ale Naruto byl první, o koho se opravdu bál a ke komu, dá se říct, cítil alespoň nějakou náklonost. Stejně to nejspíš je tím, že je mu podobný. Ani ten polibek přeci nebyl upřímný, potřeboval probudit 'JEHO' schopnosti, a věděl, že v dané situaci je tohle to nejlepší řešení. Vůbec mu nedocházely následky které to zanechá ve zmateném Narutovi.

,,Půjdeme," rozhodl Uchiha.

,,Sasuke, neudělej žádnou hloupost, ano?"

,,Neboj Hinato. Vím co byl zač." 'Ač jsem ho tolik miloval...'

Potom poničené město zmizelo a pár vteřin na to ukládal Sasuke spícího Naruta do postele. Ještě chvíli sledoval uvolněnou, usměvavou tvář a pak se vypařil jako pára nad hrncem.

O několik hodin později se Naruto probudil.

První, na co si vzpoměl byl Sasukeho polibek. Byl to první důkaz nějakého citu. Miloval ho a on byl tak chladný ale včera...

Kdyby tak věděl co za tím bylo...

Prohrábl si roští na hlavě. Byla neděle, čas klidu a odpočinku. Naruto nedokázal myslet na nic jiného, než na něj.

A o několik kilometrů dál, Sasuke Uchiha zase myslel na zamilovaného blonďáka. Nešel mu z hlavy. Žádný ze Zdrojů které měl, takové úrovně nedosáhl. Možná by to šlo. Možná že se v něm zase probudí. A možná spolu...

Jenže to by zabilo Narutovu osobnost. Zůstane tu jeho tělo s úplně jinou bytostí uvnitř.

'Co mi je do Uzumakiho když se vrátí on?!'

,,Naruto?" ozvalo se v blonďaté hlavě.

Její majitel zděšeně nadskočil.

,,Cože? Kdo tu je?" rozhlížel se zmateně po prázdném bytě.

,,Jsem tady. Uvnitř."

,,Kde uvnitř?" dál se rozhozeně ptal.

,,Jsem tvá součást. Tvá temnější část duše," uchechtl se neznámý hlas.

,,Mám totální halucinace. Měl bych raději zavolat Sasukeho," řekl sám k sobě a nahodil si bariéru.

Hlas ale nezmlkl. Dál povídal.

,,Naruto chtěl by ses zavděčit Sasukemu? Naučit se něco víc?"

,,Sklapnííííí! Jááá těéééé néééééslyšííííím!" protáhl a zacpal si uši.

,,Tohle je ti prd platný když jsem v tobě."

Naruto začal zuřit.

,,Co ode mě teda chceš?!"

,,Já od tebe? Mám snad co chtít? Ne. Zato já ti můžu pomoct. On Sasuke za tu námahu nestojí, ale... Ještě jsem ho nevytrestal dost."

,,Začínáš mě děsit. Co jsi zač?"

,,Deidara jméno mé. Jak už jsem řekl, jsem část tvé duše."

,,Fajn Deii, ačkoli mluvit sám se sebou se rovná šílenství, rád tě poznávám," usmál se Naruto.

,,A hned do začátku této zajímavé známosti, co má s tebou Sasuke společného?"

,,Úpně všechno dá se říct."

,,Mohl bys to rozvinout do několika vět prosím? Takhle mi toho moc neobjasníš."

,,Byl jsem jeho první Zdroj, než jsem díky němu skončil takhle. My dva jsme měli historicky nejsilnější pouto, byli jsme neporazitelní, do chvíle než o mě začal pochybovat. Pak už se to vezlo. Nakonec to skončilo smrtí mého těla a roztříštěním duše která po mě zůstala. Asi se ti nějakým způsobem podařilo ten úlomek oživit. Ta část mé duše ti propůjčuje schopnosti kterými jsem kdysi vládl. A teď... Prostě mě budeš muset strpět jako svou součást," dokončil Deidara vyčerpávající monolog.

Naruto, skoro jako by slova nebral v potaz řekl:

,,Pověz mi víc o Sasukem. Já o něm vlastně nic nevím."

,,Až přijde vhodný čas. Teď to ještě nejde."

,,Dobře. A budeš mě tada učit? Chci mu dokázat že za něco stojím. On mě má určitě rád. Vždyť mě políbil a..."

,,Vážně si to myslíš Naruto?" popíchl ho Dei.

,,Jak jinak bys to vysvětlil?" pronesl znejistěle Uzumaki.

,,Jednoduše. Láska probouzí sílu. Bylo mu jasné že tvá síla expanduje když tě políbí."

,,To jako že... To bylo čistě prospěchářské?"

,,Ano."

Naruto sklopil hlavu. Vzedmula se v něm lítost a vztek.

,,Jak to mám udělat? Chci aby mě miloval! U mě to zařídil tak snadno! Skoro denně mu ukazuji co k němu cítím, zato on..." potlačil slzy a popotáhl.

Nepříjemná věc plakat vzteky.

,,Nauč mě všechno co umíš Deidaro. Ukážu mu že stojím za lásku!" rozohnil se Naruto.

,,Jak si přeješ," ušklíbl se Dei.

A tak začal. Učil se všemu co mu Deidara ukázal, ale ani přesto se Sasuke nezměnil. Stále v něm viděl svůj Zdroj. Ne Naruta. Od jejich prvního polibku se nic podobného neopakovalo.

A protože i zamilovaný blázen má svou důstojnost, přestal dávat Sasukemu tak okatě najevo své city. Uchiha byl rád, ale ne že by ho to nezaráželo.

S časem, jako by jejich vztah ochladl. Za měsíc si byli vzdálenější než kdykoli jindy.

A Sasukeho...

...to začalo trápit.

,,Naruto, můžeme si promluvit?" ptal se Uchiha po dalším vymítání démonů.

,,Není o čem Sasuke," odbyl ho Naruto.

,,Co to s tebou je? Ty už mě nemáš rád?"

Věděl že má, ale zeptat se musel. Kdyby ho Naruto nemiloval, jejich pouto by se rozpadlo.

Nebo že by...