,,Krucinál, to není možné! Kdy?!" zasyčel špion organizace jménem Zetsu.

,,Ty si koleduješ o malér, Aloe Vera," vrčel Deidara.

,,Jestli mu ublíží, máš ho na svědomí!" oznámil Itachi a šlehl po něm rozhněvaným pohledem.

,,Na co čekáš Uchiho? Pojď do mě!"

Sasuke se rozeběhl, s mečem a štítem před sebou takovou rychlostí, jakou byl v danou chvíli schopen vivinout. Rozmáchl se proti blonďákovi, aby mu dal najevo, že to bere vážně. Za každou cenu ho zničí. A tentokrát úplně. Deidara v Narutově těle se ladně pohyboval a vykrýval veškeré rány.

,,Štítový bumerang!" zaječel Uchiha a hodil svým štítem po Deidarovi. Ten zasáhl cíl, až to zadunělo, a vrátil se zpět k majiteli.

,,Když to jinak nepůjde, zabiju tě po kouskách!"

,,Možná že bys měl něco vědět, než tohle tělo zničíš."

Blafuje? Prolétlo černovlasou hlavou. Deidara se uculil. Věděl že uhodil hřebíček na hlavičku.

,,A to?" pronesl hlasem tak ledovým, že by pod jeho slovy zamrzla i Sahara.

,,To tvoje domácí zvířátko ještě neodešlo. Poslali jsme jeho duši do předpeklí," v Sasukem hrklo.

,,Určitě si to tam náramně užívá."

,,Ty hajzle!" černýma očima se mihly rudé plameny vzteku.

Uvažoval, jak je možné, že to mezi nimi skončilo až takovým extrémem.

,,Ah!" Sasuke se stáhl a rozdýchával bolestivý zásah do holeně. Zapomněl se ve vzpomínkách a to během boje není zrovna vhodné. Horší to je o to, že Dei ví, že ho teď bude šetřit. Musí vymyslet něco opravdu dobrého. Dobrého natolik, aby Deidaru omráčil a mohl se podívat, jestli nelhal s tím, že je Naruto v předpeklí. Ovšem, pak jsou problém zbylí Akatsuki.

,,Kibo?" houkl k chvějícímu se chlapci, který zatím do konfliktu nezasahoval. Nejen že byl přesvědčený, že to Sasuke zvládne, ale věděl, že je to až příliš osobní.

,,Jo?"

,,Dokázal bys udělat prostorovou bariéru, nebo je zaměstnat až složím Deidaru?" špitl mu do ucha, když se prosmýkl kolem.

,,Možná. Jenže jde o ČAS." křikl a dal si záležet, aby ze slov nebylo poznat, o co se spolu snaží.

Čas předpeklí je různý, někdy se z něj bojovník vrátí, aniž by uběhla minuta, jindy jsou to hodiny. Sasuke se bál. Opravdu bál, že se Kiba stane obětí jeho snažení, a že se ještě nakonec ukáže, že Naruto tam dole není.

,,Fajn, můžu!"

,,Tíha hříchů!"

,,Cože?!" vyjekl Deidara, který byl okamžitě sražen k zemi a znehybněn.

,,Co to je?!"

A bylo to tady. Itachi se pohl vpřed a s ním i zbytek skupiny, odhodlané ochránit svého člena.

,,Prostorová bariéra! Element země!"

Půda pod nohama se jim zachvěla, rozestoupila, zvedla se a odřízla Kibu, Sasukeho a Deidaru od Akatsuki.

,,Hni sebou, neudržím to dlouho!" skřípal zubama Kiba, zbrocený potem i z tak chvilkové námahy.

,,Děkuji," s tímto slovem se mladý paladin přenesl do předpeklí.

,,Kde může být?! No tak! Naruto!"

,,Naruto?!" zakřičel Sasuke a ozvěna jeho hlasu se nesla hluboko do tmy.

,,Sasuke!" ozval se bolestí protknutý hlas.

,,Kde jsi? Křič!"

Jenže ať Naruto křičel sebevíc, byl k nenalezení. Uchiha tápal ve tmě a děsila ho představa, že je uslyší nějaký démon. Což o to, ti menší se zvládnout dají, trénoval tu na nich, ale s těmi mocnějšími by si zahrávat nechtěl.

,,Nemůžu tě najít!" volal zoufale.

,,Naruto!"

,,Tady! Vidím tě!"

,,Jsi v pořádku?" zeptal se mlžného přízraku před sebou.

,,Vzhledem k tomu, že jsem duše bez těla, skvěle. Dík za optání," uchechtl se.

Ten by se smál snad i na vlastním pohřbu.

,,Musíme se rychle vrátit Naruto, Kiba je zdržel, ale nevím jak dlouho to trvalo, než jsem tě našel."

,,Sasuke, asi ti budu připadat hloupější než obvykle, ale... Jak tě mám v tomhle stavu chytit za ruku?"

,,Vstup do mě."

,,Co prosím?!"

,,Prostě vstup do mého těla a uchyť se mé duše než tě vrátím zpátky."

,,Tak dobře."

Naruto udělal krok a najednou byl uvnitř svého partnera. Slyšel každou myšlenku a cítil to, co cítil on. Mohlo by to fungovat i naopak? Neptal se ho, ale Sasuke ucítil opravdu drtivý nával emocí. Právě v tomto okamžiku, byli doslova jedno tělo, jedna duše.

,,Naruto, až ti řeknu, vrátíš se do svého těla, dřív ne! Rozumíš?"

,,Jistě."

,,Už jdeme Kibo..."