Přemístili se přímo doprostřed dění, když Kibova bariéra začala praskat a hroutit se.

,,Stačilo to?" optal se zmořený hnědovlásek.

,,Mám ho! Teď už ho jen vrátit!"

Kiba se nadechl a z posledních sil se rozeběhl do boje, s Akamarem v patách. Sasuke přiskočil k vrčícímu Deidarovi, který se vzpouzel svým neviditelným poutům.

,,Vypadni ty bastrade!" procedil skrz zuby Uchiha a přitiskl svou dlaň na jeho hrudník.

,,Tohle nás bude stát hodně síly Naruto. Nezapomeň co jsem ti dole řekl!"

,,Koukej mě pustit ty zatracenej chcípáku!" vřeštěl mu blonďák pod rukou.

,,Zničení duše," prohlásil Sasuke téměř démonickým hlasem.

,,Ne! Ne! Nééé!!..."

Jasný záblesk oslepil všechny okolostojící. S kvílivým zvukem, jako by se vařila voda v konvi, vyprchávala z Narutova těla Deidarova duše.

,,Naruto! Teď!"

Zaburácelo, země se zachvěla a záře zvolna pohasla. Sasuke držel Narutovu hlavu v dlaních a zíral do nehybného, bledého obličeje.

,,Že se to povedlo, řekni něco..." šeptal.

,,Aaaaaj!"

,,Kibo?!?"

Kiba se držel za bok a na jeho bílých šatech začal rozkvétat rudý květ. To zranění vypadalo vážně. Mladý paladin se mu vrhl na pomoc. Prosekal si k němu cestu a pak si vzájemně kryli záda před zuřivými útoky členů Akatsuki.

,,Proč si nedají pokoj?!? Je po všem!"

,,Itachi mi tohle neodpustí! Stejně jako já nikdy neodpustil jemu!" vyhrkl a vykryl další ránu. Po očku sledoval ležící tělo a modlil se, aby se co nejdřív probral a byl to ten starý dobrý Naruto. Na druhou stranu... takhle si ho ani jedna strana netroufá ohrozit. Nikdo totiž netuší, kdo právě teď v tom těle je.

,,Sasuke!" zaječel jeho starší bratr.

Černovlásek se sotva otočil a už byl jako mezi mlýnskými kameny. Dostával prudké rány a několikerým z nich se nestačil vyhnout. Odkudsi z vlasů mu stekl pramínek krve, která rozdělila jeho tvář. Bylo jasné, jak souboj dvou bratrů skončí. Jeden z nich tu zemře. Další zásah a tentokrát do ramene. Sasukemu z ruky vypadl štít a pak si uvědomil, že omezovat se na boj zbraněmi není zdaleka tak dobrý nápad, jako se na počátku jevil. Jenže jakmile použije první svou sílu, Itachi mu to stonásobně vrátí. Ale pokud se Naruto probudí... Otočil hlavu k místu, kde mělo ležet tělo.

,,Cože?!"

U Naruta seděl Sasori a podpíral ho. Modré oči byly chladné a smutné. Deidarovy oči.

Prohrál.

A za chvíli ho ta prohra bude stát život.

,,It-Itachi," zašeptal zoufale a dál se bránil jeho výpadům.

Potom pocítil chvění. Ne. Netřásla se země. Třásl se on, potlačovanými vzlyky a lítostí. Za co vlastně teď bojuje?! Za sebe? Za vztek? Pro pomstu? Cítil jak se do něj hrne nová energie, když už si byl jistý jak to dnes všechno skončí, někdo vše znovu převrátil.

,,Sasuke!" zakvílel Kiba.

,,To nejsilnější co můžeš! HNED!"

Naposledy se obrátil k Narutovi.

Modré oči.

To je to, pro co bojoval.

A to je to, co si chce jako poslední pamatovat. Oči Uzumaki Naruta.

Tak plné ohně, vášně, lásky. Čisté a srdečné oči.

Ty...

Oči...

,,Soumrak bohů! Ragnarok!"

Tma.

,,Kdo to klepe? Nebo to padají kapky? Ne... To jsou mé slzy. Nejspíš... Proč je takové ticho? A proč to studí?"

Sasuke ležel a stále se bál otevřít oči. Nevěděl co bude dál. Jak bez něj dokáže žít. Zaplavila ho povodeň myšlenek.

,,Není to deja-vu?" ptal se v mysli sám sebe.

Neustále nachází a znovu a znovu ztrácí.

Kiba.

Viděl ho jak se snažil.

Bojoval za něco, co se ho netýkalo a přesto s ním zůstal a necouvl.

,,Tedy i pro mě je čas vstát, a pohnout se vpřed."

Sasuke se prudce zvedl a doširoka rozevřel oči. To co viděl se dalo popsat i jedním slovem.

Armagedon.

Několik těl leželo v tratolišti vlastní krve. Včetně Kiby. Uchiha k němu po čtyřech dolezl a natočil jeho tvář k sobě.

,,Delikatesa. To ti povím." uculil se Kiba a pokusil se posadit.

,,Jaaaauvajsss! zaklel a chytl si zraněný bok.

,,Si v celku?" ptal se rozechvělý paladin.

,,Já jo, ale Akatsuki nejspíš ne."

,,Všichni...?"

,,Typuju, že tvůj bráška zdrhnul. Ostatní jsou na maděru."

,,A Naruto?"

Kiba ukázal za sebe, na sedící postavu. Sasuke k němu obezřetně přistoupil. Váhal co říct, netušil co udělat. V ten moment před Soumrakem bohů si byl tolik jistý, že je to pravý Naruto... Teď už tolik ne. Blonďatý chlapec si rukama objímal kolena, tvář skloněnou na nich.

,,Naruto?" chyl ho za rameno.

,,Sasuke?"

Jejich oči se střetly.

Další děj...tvořily blažené úsměvy.

,,Naruto!"

,,Sasuke!" padli si do náručí.

Uchiha ho políbil do vlasů a pevně ho na sebe natiskl.

,,Tohle... Už nikdy. Nikdy se to nesmí opakovat. Miluju tě Naruto. Víc než cokoli."

,,Taktéž," vydechl blonďák celý spokojený.

Kiba tu scenérii pozoroval s váhavým úsměvem na rtech.

,,Ale, ale... Nemysli si, že máš vyhráno bratříčku."

,,Itachi." zavrčel a strhl Naruta za sebe.

,,Kibo! Ať tě ani nenapadne se do toho plést!"

,,Zrovna jsem po něm chtěl skočit," ozval se ironický hlas zkrvaveného hnědovlasého chlapce.

,,Naruto, drž se za mnou."

Blonďák kývl a postavil se.

,,Zrychlení! Nahodit bariéru!" vykřikl.

Víc už toho nestihl. Sasuke měl co dělat, aby se ubránil. Bez štítu byl oslabený a jeho levá ruka na tom nebyla zrovna dobře. Sasuke měl strach, že jeho bratr začne dorážet na Naruta a on nebude schopen ho ubránit. Na Rituál sebeobětování teď ani v nejmenším neměl.

'Mysli! Mysli! Co pomůže proti Wingy Assassinovi jako je on?!,' uvažoval v duchu.

Stále se divil, že Itachi ještě nevytáhl svou plnou sílu.

,,Rozsudek první; Za mě," zašeptal Itachi.

Sasuke uviděl rozmazanou šmouhu a něž ho znovu zaostřil, cítil několik poraněných míst. Jako by se kolem něj prohnalo tornádo s noži.

'Jestli to bude stupňovat - a že bude - tohle tempo a rány neustojím,' pomyslel si.

'A navíc si v klidu prošel přes bariéru!'

,,Nad čím uvažuješ?"

,,Upřímně nad tím, jak dlouho ti bude trvat, udělat ze mě sekanou," zavrčel na něj a odplivl si.

,,Moc dlouho ne. Rozsudek druhý; Za TVÁ rozhodnutí."

Tentokrát se Sasuke neudržel a zaskučel bolestí. Začalo mu připadat že se koupe ve vlastní krvi.

,,Sasuke!" ječel Naruto a znovu mu nahodil bariéru.

Jako by to snad mohlo pomoci.

,,Ještě víc! Ještě víc! Rychleji!" křičel na sebe blonďák.

Hbitě uvažoval co si představit, aby se Itachimu Sasuke dokázal vyhýbat.

,,Rozsudek třetí; Za Deidaru!"

,,Rychlost blesku!" zahromovaly dva hlasy naráz.

,,Výborně Naruto!" pochválil ho Sasuke, když se třetímu útoku snadno vyhnul.

,,Jistě! Chceš-li porazit assassina, musíš být rychlejší než on," poznamenal Kiba.

Teď byly síly vyrovnané. Záleží jen na tom, kdo první udělá chybu.

,,Zpomalení!" houkl Naruto.

Osud tomu chtěl a on ho svou silou trefil. Nedlouho poté, projel Sasukeho meč Itachiho tělem.

Starší z bratrů padl k zemi.

Ale než zemřel, něco zašeptal a prstem ukázal Sasukemu, aby se sklonil.

Když se od něj zvedl, byl už starší Uchiha mrtvý.

,,Je konec," pronesl neslyšně.

Naruto se mu vřítil do náruče a spokojeně si opřel hlavu o jeho rameno.

,,Vrátíme se."

Vzali Kibu a přenesli se do Hlavního města. Všichni si nechali ošetřit rány. Sasuke trval na tom, že v nemocnici nezůstane a tak ho díky jeho hrozivému pohledu pustili. Kiba takové štěstí neměl a tak si tam pár dní bude muset poležet.

,,Jdeme domů Naruto."

Oba se znavení dostali domů, umyli se a usnuli dřív, než dopadli na postel.

Sasuke se ráno vzbudil, protože mu Naruto vehementně chrápal do ucha. Bůh ví, proč se mu vybavila Itachiho včerejší poslední slova...

,,Sasuke. Odpusť mi."

Na okamžik zaváhal, ale pak se usmál a jako dřív ho pohladil po tváři.

,,Odpouštím," nebyl si tím tak docela jistý, ale chtěl, aby jeho bratr odešel v pokoji.

,,Spíííš?" zakňourala mu do ucha jeho spřízněná duše.

,,Ne, jen jsem se zamyslel."

,,Nad čím?"

Sasuke se uchechtl, přitáhl si blonďáčka nad sebe a začal ho líbat. Naruto si to milerád nechal líbit. Černovlásek vklouzl rukama pod deku a pevně stiskl jeho kulatý zadeček. Tím z Naruta vymámil první zasténání...